České kozy se vyznačují jedinečnou elegancí a klidem. Toto mléčné a masné plemeno se stalo oblíbeným a slibným pro mnoho chovatelů koz. Jsou nenáročné na péči, produkují zdravé mléko a libové maso a jsou vysoce ceněny pro svou vlnu a kůži. České kozy se v Rusku chovají již mnoho let, zejména v Pskovské, Voroněžské a Sverdlovské oblasti, na Altajském a Přímořském kraji a v Chakasku.

Historie původu plemene
České kozy jsou známé jako hnědé krátkosrsté kozy, české krátkosrsté kozy nebo hnědé kozy. Tato zvířata se poprvé objevila ve druhé polovině 20. století. Jejich předky jsou považovány za alpské a německé hnědé kozy. Dnes na světě existuje přibližně 400 000 kusů koz tohoto plemene, chovaných na soukromých i komerčních farmách, a pro mnoho chovatelů koz se staly hlavním zdrojem příjmů.
Standardy plemene a vzhled
Koza má krátkou srst, hustou podsadu a silnou stavbu těla. Barva srsti se liší v závislosti na oblasti chovu a genetické výbavě, od mléčně čokoládové po tmavě hnědou. Podél páteře se táhne tmavý pruh, díky čemuž je toto plemeno nezaměnitelné. České kozy mají malé, roztažené uši, protáhlý trojúhelníkový čenich a krátký ocas. Černé vousy mají pouze samci. Charakteristickým rysem českých koz od jiných plemen jsou tmavé trojúhelníky za ušima.
Většina jedinců je bezrohá (bez rohů). Vzhledem se podobají psům a jsou stejně inteligentní, bystré a přátelské v chování. Existují i některé české kozy s rohy, ale ty tvoří maximálně 20 %. Ve srovnání se psy si tato domácí zvířata pamatují i jejich jména, reagují na jejich výslovnost, znají jednoduché povely a poslouchají je.
Dospělý samec jelena váží až 75-80 kg, zatímco samice jelena váží maximálně 55 kg. Kohoutková výška samce je až 85 cm, s obvodem hrudníku 90-110 cm. Výška dospělé samice jelena nepřesahuje 75 cm, s obvodem hrudníku až 100 cm. Samci se od samic snadno odlišují svým vzhledem: jsou větší a mají svalnatější tělo. Plné vemeno samice připomíná měkký vak a když je prázdné, zvrásní se do záhybu.
Produktivita českých koz
Chov zvířat je výhodný ve velkém i malém zemědělství. Většinu roku kozy produkují výživné mléko, dietní maso, cenná kůže a hnůj, který se používá jako bohaté hnojivo. Chovatelé na chov čechoslováků mnoho neutrácejí, takže se jedná o slibný směr.
Maso
České kozy produkují libové maso, které se hojně využívá v dietetice. Šestiměsíční kůzle dává 20 kg čerstvého masa, zatímco roční koza až 45 kg. Tato čísla se s věkem zvířete zvyšují.
Chovatelé často porážejí kozy ve věku 1,5 roku, což se vysvětluje jejich vysokou produktivitou masa.
České kozí maso chutná podobně jako telecí, ale má o něco tmavší barvu. Má tenkou vrstvu bílého tuku. Maso je křehké a měkké, ale zároveň vláknité. Pro zlepšení produkce masa se zvíře před porážkou dobře vykrmuje. Kozí maso má charakteristický zápach, který mnohým lidem nechutná. Aby se tento zápach odstranil, samci se kastrují. Před vařením se maso na několik hodin namáčí v koření a marinádě.
Mléko
Období laktace u samic trvá 280–300 dní ročně. Takto vysoké dojivosti zvyšují popularitu a poptávku po českých kozách v zemědělství. Ročně mohou vyprodukovat 1 000 kg mléka s obsahem tuku 3,5 %. Při správné péči se toto číslo zvyšuje na 2 000 kg. Mléko obsahuje 3 % bílkovin a 5 % laktózy. Denní dojivost dospělé kozy se pohybuje od 4 do 6 litrů.
České kozí mléko má bohatou, krémovou chuť a příjemnou vůni. Lze z něj vyrábět zakysanou smetanu, sýr, máslo a sýr feta. Mléčné výrobky jsou snadno stravitelné, nezpůsobují alergie a nedráždí trávicí trakt. Tento hypoalergenní produkt je součástí dětské výživy a je prospěšný pro imunitní systém dítěte.
Smetí
Toto organické hnojivo je bohaté na dusík a hojně se používá v zemědělství. Za jeden rok vyprodukuje česká koza 500 kg hnoje (při volném chovu) a 1 000 kg (při chovu v boxu).
Čerstvý hnůj nelze použít v koncentrované formě, jinak může zničit úrodu (spálit kořeny rostliny).
Aby bylo hnojivo vhodné pro zemědělské použití, musí se hnůj nechat šest měsíců hnít v kompostu. Do kompostu se také přidává organický odpad. Hotové hnojivo se používá na jaře, před orbou.
Výhody a nevýhody
Při výběru koz pro chov chovatelé zvažují výhody a nevýhody každého plemene. České kozy jsou obzvláště vyhledávané na základě následujících kritérií:
- nenáročnost v jídle;
- silná imunita s řádnou péčí a krmením;
- vysoká produktivita mléka;
- rychlý růst (v 7 měsících hmotnost až 25 kg);
- absence přetrvávajícího zápachu u samců (objevuje se pouze během páření);
- dlouhé období laktace;
- vysoká plodnost;
- přijatelná cena.
České plemeno koz má své nevýhody, ale ty jsou v menšině:
- špatná tolerance nízkých teplot;
- riziko napadení hmyzem sajícím krev kvůli krátkým vlasům;
- nesnášenlivost tepla;
- pokles dojivosti v létě.
Vlastnosti údržby a kultivace
České kozy jsou při správném krmení a péči odolné a plodné. Existuje několik aspektů péče, které je třeba zvážit:
- Životní podmínkyZajistěte, aby každé zvíře mělo ve stáji vlastní vyvýšený pelech nebo vyhřívanou podlahu. Samce a samice držte odděleně, jinak bude podestýlka neplánovaná. Prostor pravidelně čistěte, protože to může vést k riziku množení choroboplodných zárodků.
- Krmení. Protože zvířata nejsou vybíravá v jídle, krmte je v zimě uskladněným senem a v létě zelenou trávou. Pro zvýšení dojivosti v zimě doplňte denní dávku vašich českých koz krmnými směsmi, zbytky krmiva a čerstvou zeleninou. V létě zvířata pravidelně paste, protože zelená tráva jim poskytuje maximální množství vitamínů a cenných mikroživin pro silný imunitní systém.
Vybavení kozího domu
Aby bylo zajištěno, že zvíře produkuje dobré mléko a potomstvo, což přináší chovateli příjem, musí být kozí stáj řádně vybavena. Dodržujte následující povinné podmínky:
- Připravte pro kozy světlou a prostornou místnost (4 m² na zvíře).
- Postavte stodolu ze dřeva a zakryjte ji slámou, zvenku zateplete minerální vlnou.
- Podlahy vybetonujte, aby se snáze uklízel trus. Vyložte je slámou, aby se udrželo teplo.
- Okna směřující na jih instalujte ve výšce 1,5 metru od podlahy.
- Vyhněte se vlhkosti a průvanu, jinak zvíře onemocní a sníží se dojivost.
- V kůlně nainstalujte ventilační systém, který zajistí cirkulaci čerstvého vzduchu v celé místnosti.
- Zamyslete se nad svým osvětlovacím systémem; například žárovka o výkonu 120–150 W postačí pro místnost o rozloze 20 m².
- Nainstalujte misky s vodou. Koza by měla mít vždy přístup k čisté vodě. Misku s vodou zajistěte, aby ji zvíře nepřevrhlo.
- Postavte dřevěnou plošinu, protože kozy rády odpočívají ve svých boxech na vyvýšených plochách.
- Rozdělte místnost na samostatné kotce, abyste izolovali samce a samice.
- Na jižní straně zřiďte venkovský dvůr, po každé pastvě čechů ho důkladně vyčistěte.
České kozy jsou teplomilná zvířata, ale nesnášejí extrémní horko ani vlhkost a onemocní z průvanu a nízkých teplot okolí. Přijatelná vlhkost vzduchu ve stáji je maximálně 75 %. Optimální teplota je v létě 15–16 stupňů Celsia a v zimě alespoň 5 stupňů Celsia.
- ✓ Optimální teplota v kozím domku by v zimě neměla klesnout pod 5 °C a v létě by neměla překročit 16 °C.
- ✓ Vlhkost v místnosti by měla být udržována na maximálně 75 %.
Pokud není místo na chodník, může se vaše koza pást na trávníku před domem. K tomu si pořiďte kovový kůl a 3–5 metrů dlouhé lano nebo řetěz. Jakmile zvíře sežere všechnu trávu v jednom místě, přesuňte ho na jiné. Můžete také zatlouct kůl do země a nechat pastvinu.
Výživa
Objemové krmivo zahrnuje seno, slámu, tenké větve, mladé výhonky a sušené listí. Denní strava české kozy vyžaduje 1 až 3 kg těchto složek. Koncentrovaná krmiva zahrnují ječmen, oves, otruby a kukuřici. Dospělým kozám se podává až 1 kg těchto doplňků denně, zatímco mladým kozám stačí 500 g. Abyste předešli narušení trávení kozy, obilí před krmením rozdrťte, koncentrát zřeďte vodou a pokrutinu rozemlejte.
Při krmení koz nevysypávejte obilí na podlahu. Ve stáji jsou nutná speciální krmítka, jinak se do těla kozy spolu s krmivem mohou dostat nebezpečné mikroby. Totéž platí pro krmení českých koz venku. Nevysypávejte obilí na zem, použijte přenosné krmítko vyrobené ze dřeva, tvrdého plastu nebo kovu. Po každém krmení ho umyjte.
Dospělé kozy
Krmení závisí na ročním období, pohlaví a konečných cílech chovatele koz pro každého jedince. Denní strava by měla zahrnovat následující druhy krmiva:
- SchnoutVhodnější pro zimní dávkaJedná se o seno vyrobené z divoké trávy a luštěnin, kterých by koza měla sníst 1 až 2,5 kg denně. Pokaždé podávejte čerstvou porci, protože staré krmivo nepříjemně zapáchá a ztrácí svůj chutný vzhled. Suché krmivo zahrnuje také ječnou slámu a oves.
- ZelenýToto je vhodnější pro letní období a pro chovatele koz je to nákladově efektivní. Vyberte si pastviny s jílkem, kostřavou a bojínkem bělohlavým. Luštěniny, jako je hrách, vojtěška a lupina, by měly být také součástí denní stravy kozy.
- Dietní, minerálníKrmte své kozy doplňky stravy a minerálními doplňky po celý rok. Obzvláště prospěšné jsou luštěniny a obiloviny, pšeničné otruby, řepné řízky a minerální doplňky.
- SukulentníVhodnější pro laktaci, podporuje tvorbu mléka. Tato zelenina má vysoký obsah vlhkosti. Krmte svá česká koťata přiměřeným množstvím stonků keřů, stejně jako vařenými bramborami a krmnou řepou.
Děti
Po narození se kůzlata postaví na nohy do dvou dnů. Až 12 týdnů se vrh krmí mlékem čtyřikrát denně. Jak mláďata dospívají (do 4-5 měsíců), zavádí se do denní stravy seno. Denní příjem soli je povinný 4-6 g. V 7-8 měsících se kůzlatům dovoluje jíst krmné směsi, vařené ovesné vločky, křídu a nakrájenou zeleninu. Osmměsíční kůzle by mělo denně sníst 1 kg šťavnatého krmiva, 1,5 kg sena a 200 g krmné směsi. Od raného dětství se kůzlata mohou pást s dospělými zvířaty, poprvé za teplého počasí.
Přečtěte si více o tom, jak a čím krmit děti tento článek na našich webových stránkách.
Při výběru krmiva pro českou kozu si všímejte nebezpečných složek:
- Seno s plísní. Suché krmivo se kazí, pokud je nesprávně skladováno nebo nesprávně skladováno přes zimu. Koza se bude trápit s kolikou, bude mít zažívací potíže a bude vyžadovat okamžitou veterinární pomoc.
- Škodlivé rostliny. Patří mezi ně rostliny z čeledi rododendronovitých. Tyto rostliny jsou jedlé, ale po jejich sežrání kozy zvracejí a dostanou průjem. Bez rychlé léčby může zvíře uhynout. Proto se ujistěte, že se takové rostliny nevyskytují v oblastech, kde se pasou české kozy.
Základní pravidla pro zalévání
České kozy se krmí 3–4krát denně v pravidelných intervalech. Dbejte nejen na krmení, ale i na pití. Na těchto faktorech závisí kvalita a množství mléčné produkce, stejně jako zdraví vašich koz. Cenné rady od zkušených chovatelů koz:
- Během horkého počasí by ve stáji měla být vždy čistá voda v napáječkách. Kozy pijí neomezené množství.
- Počet napáječek by měl odpovídat počtu kusů ve stáji.
- V zimě kozy pijí ráno a večer a jejich příjem vody je neomezený (dokud se zvíře nenasytí). V průměru potřebuje každá česká koza 5 až 8 litrů tekutin denně.
- Optimální teplota vody se pohybuje od 6 do 10 stupňů, tento ukazatel by neměl být překročen.
- V zimě se voda pro kozy mírně solí a v létě se poblíž napajedla umisťuje speciální sůl. Bez této soli se zvířata stávají letargickými, špatně žerou a produkují méně mléka.
- Po pití vylijte veškerou zbývající tekutinu z misek s vodou. Doporučuje se měnit vodu 2–3krát denně.
- Je nutné důkladně očistit zelené řasy na stěnách napaječky.
Péče o srst
České kozy jsou krátkosrsté plemeno, které vyžaduje pečlivou péči. Kartáčujte je denně. K odstranění nečistot, prachu a přebytečných chlupů používejte speciální gumové kartáče, podobné těm, které se používají k péči o koně. K mytí používejte teplou vodu.
Pro léčbu a prevenci parazitů ošetřujte srst zvířete specializovanými přípravky (veterinární lékárny mají široký výběr). Pokud má vaše česká koza blechy, ošetřete navíc stáj síranem měďnatým. V tomto případě používejte antiparazitika denně, dokud blechy úplně nezmizí.
Péče o kopyta
Po každé pastvě očistěte chodidla zvířete od nečistot, jinak se citlivá kůže zanítí. Kopyta zastřihujte dvakrát ročně.
Pořadí akcí:
- Namočte kopyta zvířete do roztoku síranu měďnatého.
- Očistěte je od nahromaděných nečistot.
- Ostříhejte kopyta od prstů k patám.
- Ujistěte se, že je řez rovnoměrný.
- Podobné manipulace proveďte se zbývajícími kopyty.
Chov
České kozy dosahují pohlavní dospělosti ve 4–6 měsících, zatímco kozy v 18 měsících. Samice mohou přivést na svět první vrh v 7–8 měsících, ale kůzlata váží výrazně méně než roční kozy. Chovatelé obvykle připouštějí samce ve 2 letech věku s hmotností 40–45 kg. Potomci jsou silní a odolní.
Páření českých koz je sezónní, nejčastěji probíhá mezi srpnem a prosincem. Doporučuje se rozmnožovat zvířata maximálně jednou ročně. Samice březí 21 až 23 týdnů. Pro zajištění zdravého potomstva se jim kromě obilovin a směsného krmiva přidává do jídelníčku jednou týdně až 2,5 kg čerstvé zeleniny. Březím kozám je nejlepší nekrmit velká zrna pšenice, ale do jejich jídelníčku lze zařadit borové větve, směsné krmivo a oves.
Mláďata se rodí na jaře. Vrh se obvykle skládá z 1–2 mláďat, která se postaví na nohy do 1 hodiny po narození a aktivně pobíhají kolem své matky.
Křížení s jinými plemeny
Čistokrevné české kozy při křížení zlepšují kvalitu potomstva kříženců. Takové experimenty mají své důsledky. Mléko kříženců je ve všech ohledech horší než u čistokrevných koz a tuková vrstva je silnější. Pokud je cílem chovatele koz vysoký příjem, pak lze z potomstva „čistokrevných“ plemen dosáhnout dobrého zisku.
V zemědělství se často kříží kozy různých plemen. Například při páření českých a saanských koz jsou potomci silní, mrazuvzdorní a produkují vysokou mléčnou nátěž. Tato zvířata mají krátkou srst s hustou podsadou, krémový odstín a rodí až tři kůzlata na vrh.
Zkušení chovatelé koz nedoporučují křížení českých koz s kozami bez rodokmenu. Zkušenosti ukazují, že ve druhé a třetí generaci takových kříženců se kvalita a množství mléka výrazně snižuje. Je lepší se spolehnout na páření čistokrevných koz.
Časté nemoci
Kozy onemocní jen zřídka, ale pokud se nedodržují pravidla péče a krmení, mohou i tak vyžadovat neodkladnou veterinární pomoc. Níže jsou uvedeny nejčastější nemoci koz:
- Akutní tympaniePříčinou je krmení kozy velkým množstvím fermentovaných potravin. Mezi příznaky patří nafouklé břicho, ztráta žvýkačky a ztráta chuti k jídlu. Pokud se s léčbou nezačne včas, koza může uhynout.
- GastroenteritidaPříčinou je náhlá změna ve stravě mladých zvířat. Mezi příznaky patří zácpa střídající se s průjmem, ztráta chuti k jídlu, vysoká horečka a dýchací potíže. Kromě úpravy stravy jsou koze předepsána antibiotika.
- Zápal plicMezi příčiny patří stres, přehřátí nebo podchlazení a nedostatečné stravování. Mezi příznaky patří vysoká horečka, sípání, nepravidelný puls a ztráta chuti k jídlu. Léčba se provádí injekčními antibiotiky.
- AvitaminózaMezi příčiny patří nedostatek vitamínů A, B, C a E. Mezi příznaky patří zpomalení růstu, zhoršená koordinace a ztráta chuti k jídlu. Pokud je denní strava české kozy vyvážená, není podávání léků nutné.
- MastitidaMezi příčiny patří nesprávné techniky dojení, poranění vemene a špatná péče o zvířata. Mezi příznaky patří hnis a vločky v mléce a tvrdnutí mléčných žláz. Bez antibiotik se stav kozy zhoršuje.
Abyste se vyhnuli nemocem u českých koz, včas přijměte účinná preventivní opatření:
- Udržujte kůlny suché a čisté a zajistěte správné krmení domácích koz.
- Při výběru krmiva a minerálních doplňků berte v úvahu věk koz a charakteristiky jejich životního stádia.
- Včas provádějte preventivní očkování svých mladých zvířat a nechte je vyšetřit veterinářem na tuberkulózu a brecelózu.
- Pravidelně čistěte a zastřihujte kopyta svého koně, abyste předešli riziku vzniku nebezpečné infekce.
- Při prvních příznacích onemocnění se nezapojujte do samoléčby, okamžitě zavolejte veterináře domů.
- Pravidelně kontrolujte kopyta, zda nejsou poškozená, a čistěte je od nečistot.
- Preventivní ošetření srsti proti parazitům provádějte alespoň jednou měsíčně.
- Zajistěte, aby mladá zvířata byla pravidelně očkována a podstupovala pravidelné veterinární prohlídky.
Recenze
České kozy se staly nejen zdrojem zisku, ale i spolehlivými pomocníky v zemědělství. Jejich mírná povaha a inteligence z nich udělaly oblíbené chovatele na dvorech.




