Infekční onemocnění kolibacilóza (escheriióza) u selat: jak se projevuje, metody eliminace a prevence

Escherichia coli (kolibacilóza) je nebezpečné onemocnění rozšířené na farmách. Postihuje především mladá selata a rychlé šíření nemoci a vysoká úmrtnost novorozených selat způsobují značné ekonomické ztráty. Tento článek vysvětluje, jak se toto onemocnění projevuje a jak chránit své stádo.

Příčiny a patogeny

Kolibacilózu způsobuje patogenní gramnegativní pohyblivá bakterie Escherichia coli. V současné době je známo přibližně 9 000 sérologických variant Escherichia coli, které určují jejich typ. Zvířata však infikuje pouze několik druhů. Rozšířené jsou enterotoxigenní (rezistentní na antibiotika) a enteroinvazivní kmeny Escherichia coli.

Bakterie jsou v prostředí poměrně odolné, v půdě a vodě přežívají až 60–80 dní a ve stolici až 30 dní. Vaření je zabije okamžitě, zatímco zahřátí na 80 stupňů Celsia je zabije během 15 minut.

Zdrojem infekce bakterií Escherichia coli jsou nemocné a zotavující se prasnice. Propuknutí infekce často způsobují prasnice, které jsou nositeli patogenního kmene Escherichia coli a vylučují bakterie trusem, močí a mlezem. K tomu dochází bezprostředně po porodu – vnímavá mladá prasata jsou vystavena infekci během prvních několika dnů po narození.

Patogen se může přenášet také vodou, sdílenými předměty v domácnosti a kontaminovanými potravinami. V tomto případě k infekci dochází poté, co se zvíře začne krmit samostatně.

Hlodavci mohou v chovech způsobit rozvoj kolibacilózy, protože jsou přenašeči patogenních kmenů.

Jako provokující faktory lze identifikovat:

• nevyvážená strava;
• nedostatek mikroživin;
• nedostatek pohybu a ultrafialové záření.

Formy onemocnění

Stejně jako každá infekce může i tato patologie, v závislosti na stavu imunitního systému a stupni patogenity škodlivého činidla, probíhat:

• ostrý;
• super ostrý;
• subakutní;
• chronicky.

Nezformovaná stolice u novorozenců často naznačuje infekci a je doprovázena následujícími obecnými příznaky:

• cyanóza kůže;
• v nosních průchodech je detekována hlenová sekrece;
• Edém se vyskytuje v následujících oblastech: oční víčka, krk, podčelistní prostor a týl. Edém v zadní části těla se pozoruje ve vzácných případech.

Příznaky kolibacilózy se také liší v závislosti na klinické formě a průběhu onemocnění:

1Septická forma

Vyskytuje se u novorozených a sajících selat. Onemocnění probíhá akutně až hyperakutně. Úmrtnost je rychlá a vysoká (během 24-48 hodin). Rozvoj je způsoben průnikem bakterií do krevního oběhu a jejich následným množením. Mezi vnější projevy patří:

• odmítnutí jíst;
• obecný útlak;
• vysoká přetrvávající teplota, následovaná zhoršenou koordinací;
• respirační selhání (cyanóza sliznic) a v důsledku toho narušení srdeční činnosti;
• zánět spojivek;
• těžký průjem nebo dehydratace a absence průjmu (stolice se nejprve zkapalní, stane se šedobílou s krevními pruhy a poté se stane vodnatou a pěnivou);
• křeče;
• sepse.

2Enterotoxemická forma

Vyskytuje se v období po odstavu, je akutní a projevuje se během 3 až 12 hodin. K úmrtí dochází téměř v 50 % případů. Je charakterizována průnikem koli do tenkého střeva a projevuje se toxickými a neurotoxickými příznaky:

• ztráta chuti k jídlu;
• Poškození CNS – zvýšená dráždivost, akutní reakce na dotek, záškuby hlavy a přechodné křeče dolní čelisti, chůze v kruzích;
• průjem;
• kolaps.

3Enteritická forma

Chronická a subakutní infekce charakterizovaná nízkou úmrtností. Mezi příznaky patří:

• letargie, apatie;
• nedostatek chuti k jídlu;
• silný průjem;
• dehydratace.

Diagnostika

Infekční kolibacilózu lze diagnostikovat po posouzení a analýze klinických příznaků, patologických změn a epidemiologické situace. Důležitá je také bakteriologická analýza materiálu získaného z uhynulých selat.

Pokud dojde k hromadnému průjmu, bez ztráty času se do laboratoře odešlou následující materiály odebrané z postižené farmy:

• jatečně upravená těla prasat;
• patologický materiál: lalok jater a část žlučníku, mozek, cévy, lymfatické uzliny, tubulární kost, fragment tenkého střeva;
• Pro bakteriologický rozbor je nutné odebrat čerstvý trus od méně než pěti selat (1-2 g z každé hlavy).

Pro stanovení přesné bakteriologické diagnózy se používají materiály od nemocných zvířat, která nebyla léčena antibiotiky.

Diagnóza kolibacilózy u selat se považuje za prokázanou v případě:

1. Izolace bakteriálních kultur ze sleziny, kostní dřeně a mozku.
2. Během patologického vyšetření selat po úhynu byly zjištěny následující změny:
   • v perikardiální oblasti je určité množství serózně-fibrinózního výpotku s inkluzemi;
   • dýchací systém - plíce jsou naplněny tekutinou smíchanou s krví;
   • pod pleurální oblastí se nachází malé množství tečkovitých inkluzí;
   • střeva jsou hyperemická, dochází k krvácení, mezi smyčkami se nacházejí fibrinové nitě;
   • lymfatické uzliny jsou při řezu oteklé, dochází k krvácení a jejich velikost je zvětšena;
   • parenchymální orgány (játra, ledviny) jsou ochablé;
   • v mozku a cévách je pozorováno přetížení;
   • kosterní svaly jsou vyhublé a bledé.

A také po vyloučení u sajících selat:

• rotavirová enteritida;
• úplavice;
• virová gastroenteritida;
• tváře;
• mor;
• Aujeszkyho choroba.

U starších osob je vyloučeno:

• streptokokóza;
• salmonelóza;
• pasteurelóza;
• koronavirová infekce;
• adenovirová infekce.

Zacházení

Protože je onemocnění komplexní a rychle se šíří, léčba začíná co nejdříve. Veterinární lékař předepíše léčebný režim a dávkování na základě stavu, hmotnosti a věku každého jednotlivého zvířete.

Léčba escherichiózy je symptomatická a založena na:

• obnovení rovnováhy vody a soli – 0,9% roztok chloridu sodného, ​​Ringerův roztok;
• normalizace gastrointestinálního traktu – užívání probiotik (Emprobio), Biovit 40-80-120 a také obalujících léků k úlevě od zánětu sliznice;
• stabilizace srdeční funkce a odstranění nedostatku kyslíku – kofein-benzoát;
• eliminace toxicity – adsorbenty (aktivní uhlí, Enterosgel, Carbitox);
• Posílení imunity – zahrnuje použití specifických protilátek proti původci kolibacilózy (polyvalentní sérum v terapeutické dávce 15–20 ml pro pětidenní selata, sérum od zvířat určených k porážce a sérum od prasnic očkovaných proti E. coli). Zvýšené množství vitamínu C, které selata přijímají ze stravy, také posiluje přirozenou odolnost;
• obnovení chuti k jídlu;
• Potlačení infekce se dosahuje výhradně léky, na které jsou bakterie citlivé. Patří mezi ně dlouhodobě působící antibiotika (Amoxicilin, Cobactan), stejně jako Nitox, Neopen a Gentavet na enteritidu.

Nemocná selata musí být během léčby oddělena od zdravých selat.

Klíčovým faktorem při léčbě střevních patologií je dieta nalačno trvající až 12 hodin. Ta se předepisuje od prvního dne onemocnění. Kolostrum se nahrazuje teplým roztokem chloridu sodného (tím se sníží dehydratace). Následně lze do roztoku přidat až 50 % denního příjmu kolostra. Selata se krmí každých 6 hodin.

Během tohoto období se selatům poskytuje pohyb a jejich krmivo je obohaceno o minerály a vitamíny. Upřednostňují se fermentované mléčné výrobky a šťavnatá krmiva.

Prevence

Kolibacilóza je často metlou špatně udržovaných farem s nehygienickými podmínkami. Během propuknutí nákazy je zásadní zlepšit hygienické podmínky ve stájích pro prasata, aby se zabránilo šíření infekce v rámci farmy.

Pro dosažení co nejpříznivějšího výsledku onemocnění nebo jeho prevence je preventivní strategie založena na komplexním přístupu, který má dopad na:

• zdrojem vývoje infekce jsou nemocná mladá zvířata a březí prasnice bezprostředně před porodem;
• cesty přenosu infekce – prostory pro zvířata, vybavení, přítomnost hlodavců;
• Náchylnými jedinci jsou novorozená selata a odstavená selata.

Očkování

Je zásadní, aby selata získala pasivní imunitu prostřednictvím mleziva. K dosažení tohoto cíle se březím prasnicím podává polyvalentní vakcína GOA obsahující devět kmenů různých séroskupin bakterií.

Podsekvence:

• Prasnici se podává 5 ml roztoku dvakrát 4-6 týdnů před porodem, intramuskulárně, s 2týdenním intervalem mezi očkováními;
• aktivní imunita u sajících selat se vyvíjí v jednom týdnu věku;
• Stejná vakcína se podává selatům v dávce 2 ml 2–3 týdny před odstavem.

Nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že biofabrické vakcíny mají pouze O-séroskupiny a jejich účinnost je považována za nízkou.

Pokud jsou zvířata infikována sérotypem E. coli, který není obsažen ve vakcíně, je účinnější nahradit značkovou vakcínu autoimunitní vakcínou. Pro zvýšení účinnosti se v tomto případě doporučuje sledovat séroskupiny E. coli cirkulující na farmě.

Pětidenním selatům se intramuskulárně podává polyvalentní sérum proti E. coli v profylaktické dávce 8-10 ml (10-15 ml selatům starším pěti dnů). Pro léčbu se stejné sérum podává v dávkách 15-20 ml, respektive 20-30 ml, v závislosti na věku selat.

Správné krmení a včasné očkování jsou klíčem k silné imunitě a zdraví zvířat.

Dezinfekce

V místnosti se selaty je důležité kontrolovat teplotu (až do 34 stupňů) a sledovat čistotu vody.

Doporučuje se také pravidelně čistit podlahy, nádobí a vybavení. K tomuto účelu použijte:

• Na podlahové krytiny a spodní části stěn aplikujte horký roztok hydroxidu sodného ve formě postřiku v množství 0,5 litru na metr čtvereční povrchu. Nechte roztok působit 30 minut a poté opláchněte tlakovou vodou.
• Pro dezinfekci místností jsou účinné 2% roztoky chloraminu nebo chlornanu. Doba působení je v tomto případě 60 minut. Spotřeba tekutiny je stejná. Poté se povrch opláchne vodou a místnost se vyvětrá.
• Prasnice připravující se na porod se přemisťují do předem připravených a dezinfikovaných porodních kotců (zvlášť pro každé prase).
• Před začátkem jízdy se každá děloha očistí od nečistot a její končetiny se omyjí roztokem 0,5% lysolu nebo 5% formalínu.
• Na začátku porodu se zadní část těla prasnice omyje roztokem manganistanu draselného nebo furacilinu.
• Personál manipulující s novorozenými selaty musí nosit čisté uniformy a důkladně si dezinfikovat ruce.
• Po skončení porodu se prasnice umyje, její bradavky se ošetří čistým hadříkem s dezinfekčním roztokem a teprve poté se přinesou selata.
• Během odstavu jsou mladá zvířata chována odděleně; po kompletním ošetření prostor (odstranění hnoje, čištění povrchů) jsou přemístěna ke starším zvířatům.

V chovu prasat je obzvláště důležité dodržovat doporučení pro prevenci infekčních chorob a hygienické normy. Pouze tímto způsobem bude minimalizováno riziko infekce E. coli na farmě a farma bude chráněna před ekonomickými ztrátami.

Často kladené otázky