Už nějakou dobu jsem chtěl zasadit borůvky. Tak jsem se rozhodl to zkusit. Koupil jsem pár briket kyselé rašeliny z vrchoviště a namočil je do staré plastové vany.
Připravil jsem si dva pytle jehličnatých pilin. I když jsem zvolil staré piliny, ještě nebyly úplně shnilé. Tyto piliny jsou použitelné; okyselují půdu, ale když hnijí, aktivně absorbují dusík, který je pro rostliny nezbytný. Proto jsem si piliny připravil předem – nasypal jsem je do velké vany, navlhčil a smíchal s močovinou. Nechal jsem je tam asi dva týdny.
Během této doby jsem našel a koupil sazenice borůvek, brusinkový keř a brusinkový keř.
Vybral jsem si místo v zahradě s podivnou půdou – tato část zahrady má jakousi světlou půdu, respektive ne tak docela půdu, ale buď jíl, nebo písek. Je to velmi jemný, nažloutlý prach, který sotva propouští vodu.
Nalévám vodu do díry – stojí na místě. Chci smíchat půdu s vodou, tak přejíždím rukou po dně díry – na povrch plave stejný suchý prach. Vytváří jakousi skořápku, která vodu odpuzuje. Ale časem se tato půda zhutní a stane se monolitem, který lze vykopat pouze odštípnutím.
Na fotce vidíte, že půda nahoře nebyla zhutněná - vykopal jsem ji lopatou, ale hlouběji byla zhutněnější a na stěnách jsou vidět stopy po ploché fréze.
Celkově vzato, sázet zde pěstované rostliny není nejlepší nápad, ale je to perfektní pro jámu, do které chci zasadit vřesy. Doufám, že stěny jámy díky svým vlastnostem udrží vlhkost v rašelině a zabrání kyselému prostředí unikat do ostatních vrstev půdy. Ale uvidíme, jak se to v praxi projeví.
Vykopal jsem příkop.
Na fotografii pořízené v poledne je vidět stín mandloně na příkopu; umístil jsem ji takto, aby i v nejteplejších letních měsících byla moje výsadba stále chráněna před spalujícím sluncem.
Párkrát jsem to naplnil vodou a počkal, až se úplně vsákne.
Dále jsem na spodní vrstvu nasypal piliny a smíchal je s kompostem.
Pak vrstva rašeliny z vrchoviště, také smíchané s kompostovou zeminou.
Rostliny jsem zasadila do připravené půdy.
Za tímto účelem byl kořenový bal opatrně prokypřen, aby se kořeny rozprostřely po celém obvodu.
Při hledání tipů na sázení borůvek jsem četl/a, že pokud se kořeny nenarovnají, rostlina je bude dále růst uvnitř kořenového balu a sama se je nedokáže narovnat. A protože borůvky mají mělké kořeny, zejména v lehké rašelinové půdě, rostlina se nebude dařit. Proto je důležité kořeny při sázení pečlivě narovnat. A pokud jsou velmi těsně propletené, udělejte zespodu křížový řez nožem a poté kořeny narovnejte.
V příkopu, kde bude budoucí keř, jsem vytvořil hromadu zeminy, jako je tato, a na ni jsem jakoby „zasadil“ narovnané kořeny borůvek.
Posypané zemí.
Zbývající dva keře borůvek jsem zasadila stejným způsobem, mezi nimi jsem zasadila brusinku a brusinku. Jsou to vřesovce, které vyžadují půdu zhruba stejné kyselosti. Brusinky samozřejmě potřebují více vláhy, ale uvidím, jak porostou. Pokud vůbec, tak jim na jaře vytvořím druhý, samostatný záhon.
Podle pravidel by se vyplatilo udělat mezi keři větší vzdálenost, ale prozatím jsem se rozhodl tuto hustotu ponechat a uvidím, jak porostou příští sezónu.
Neměl jsem trpělivost vykopat větší příkop a neměl jsem dostatek rašeliny. Každopádně, pokud rostliny zakoření a uvidím je, tak se jim hemží. Příští sezónu dokopu druhý příkop a zasadím do něj pár keřů.
Zbývá už jen nasbírat jehličí a šišky a zamulčovat jimi povrch, protože jehličí také okyseluje půdu.
Teploty teď klesly pod nulu a listy zčervenaly.
No, seškrábal jsem trochu jehličí a přidal nějaké. Teď to nechte odležet do jara. Až naroste spadané listí, přidám další a pak uvidíme. Moc chci zkusit nějaké bobule.
Borůvky jsou zajímavé. U těch tvých ale můžu poukázat na pár nedostatků.
Za prvé, rostliny jsou vysazeny velmi hustě. Borůvky dorůstají značné velikosti a každý keř vyžaduje více prostoru.
Za druhé, je zde velmi málo substrátu a velmi malá hloubka. Jáma musí být hluboká alespoň 30–40 centimetrů. Pokud je v ní jíl nebo vysoká spodní voda, je potřeba drenáž.
Za třetí, z fotografie to vypadá, že vaše půda je silně vápencová (bílé oblázky) a okraje jámy nejsou vystlané izolačním materiálem. Tento nedostatek způsobí velmi rychlý pokles kyselosti půdy (tj. její pH začne stoupat). To vytváří pro rostlinu nepříjemné podmínky. Rašelina navíc velmi rychle vyschne a půda z ní bude odebírat vlhkost. Tak to funguje.
Na podzim jsem připravoval místo pro výsadbu borůvek a jámu jsem zasypal třemi pytli rašeliny (každý po 60 litrech) a dvěma kbelíky jemné borové kůry. Po jarní výsadbě budu potřebovat další pytel borového jehličí jen tak na mulč.
Díky za doporučení!
Zkouším se poprvé spřátelit s borůvkami))
Fotka moc neukazuje měřítko velikosti (možná proto, že okraje jsou šikmé a nejsou zřetelné). Jáma byla rozhodně hluboká asi 30 cm, možná i 40 cm – když jsem do ní vstoupil, sahala mi o něco méně než po kolena. Je dlouhá nejméně 1,5 metru, možná i 2 metry – zítra ji půjdu změřit (tj. keře jsou od sebe rozestupy 40-50 cm, nepočítaje keře brusinek mezi nimi. Vím, že je to trochu malé, ale uvidím, jak porostou, protože když jsem sázel, plánoval jsem, že pokud dobře porostou, vykopu další příkop poblíž a zasadím do něj středně velké borůvky, aby měly víc místa. Neměl jsem dost času vykopat druhý příkop najednou. )) A když už mluvím o mých zkušenostech se zimolezem, myslel jsem si, že když jsem ho sázel, hodně poroste, ale už roky plodí. Ale keře jsou malé a kompaktní. Buď to zapouštějí kořeny a pak to raší nahoru a ven, nebo to s něčím není spokojené, nebo jsem čekal, že to vyroste víc, ale všechno je v pořádku a stále to plodí. Teď se probudily pupeny a rozvíjejí se zelené listy.
Letos jsem musela na podzim přesadit plstěnou třešeň... Myslela jsem, že jsem ji zasadila s dalšími stromy, ale rostla tak rychle, že se koruny keřů sevřely. Musela jsem jednu vykopat a přesadit, aby měly víc místa.
Ty bílé oblázky jsou ze stejné půdy, jen vysušené sluncem, plus tam byly nějaké oblázky, ale nevypadají jako vápenec. Na tom místě je to spíš jako nějaká jílovitá půda. Proto jsem nestavěl záhon – tahle půda moc dobře neabsorbuje vodu. Když jsem to před výsadbou zalil, voda tam jen dlouho stála a nechtěla odtékat. Poblíž jsem postavil kurník a oni měli pozemek s podobnou půdou. Teď, kvůli neustálé vlhkosti, dešti a sněhu, je půda na zahradě většinou těžká a vlhká a lepí se mi na nohy. Zkoušel jsem záhony za pěkného počasí vykopat, abych je připravil na jaro, ale půda je těžká a vlhká a lepí se mi na lopatu. A na tom pozemku – kde je půda zvláštní – slepice hrabou vrchní drn a vytvářejí písečné lázně. Půda je tam úplně suchá, stejně jako tam, kde jsem kopal – zpočátku velmi hutná, ale jakmile ji zkypříte, je to jako prašná písečná lázeň. A tak v této vlhkosti slepice vykopávají díry a koupou se v suchém písku. Doufám, že to neabsorbuje vlhkost a kyselost. Čas ukáže.
Co se týče objemu, použil jsem asi pytel rašeliny + 2 pytle pilin, + čerstvý kompost (pokud používám pytle, je to asi pytel, možná i víc) a navrch pak smrkové jehličí. Stále přidávám pravidelněji. Takže se zvyšuje hladina mulče. Protože u brány je velký smrk, pokaždé, když zametu, nasbírám pár kýblů jehličí, které teď vozím na mulčování borůvek.
Zrovna nedávno jsem si koupil hnojivo speciálně na borůvky a přidal ho do půdy pod keře. Použiji ho znovu i letos v létě. Taky jsem si koupil pH metr. Ještě jsem ho netestoval, ale jakmile ho vyzkouším, dám vědět. Pokud to nebude stačit, přidám více kyselosti.
Víc se bojím letních horkých dnů – mám se ujistit, že nevynechám zalévání, aby to nevyschlo a aby se to nespálilo. Někdy se teplota vyšplhá až na 40 stupňů Celsia na týden, nebo i na měsíc. Asi to budu muset zastínit. Prozatím doufám, že mandle budou zakryté listy, ale uvidíme, jestli to bude stačit.