Pampelišky jsou léčivé rostliny, takže se často používají v lidovém léčitelství. Tuto příležitost nikdy nevynechám, zvláště když jich mám na zahradě spoustu:
Abyste ale zajistili, že rostlina bude prospěšná, musíte se naučit, jak ji správně sušit. Existují univerzální možnosti – trouba, dehydratátor nebo elektrická sušička – ale já žádné z těchto zařízení nemám a květiny v troubě moc dobře nevypadají. Můžete je sušit na provázku, ale to je časově náročné a zdlouhavé, takže jsem zvolila přirozené sušení.
Ale pojďme to brát krok za krokem. Nejprve by se rostliny měly sklízet na jaře nebo nejpozději v polovině června. V této době jsou listy nejjemnější a všechny části pampelišky obsahují maximální množství živin.
Za druhé, můžete použít naprosto jakoukoli část rostliny, ale nemám ráda kořeny – chutnají příliš hořce. Takže používám jen listy a květy.
Vlastnosti kolekce:
- Listy. Nejlepší doba je před rozkvětem květů, jinak budou listy postrádat živiny. Takhle by měly keře vypadat.
Listy stříhám ostrým nožem s tenkou čepelí nebo je jednoduše zastřihnu nůžkami. Pak je rozložím na stůl a pečlivě si je prohlédnu. Pokud vykazují jakékoli známky poškození, bez váhání je vyhodím. Zbytek nechám stranou uschnout.
- Květiny. Sklízet je lze až do září nebo října, ale nejlepší je to udělat na jaře nebo začátkem léta. Vyhněte se sběru holýma rukama, protože na prstech zanechávají nažloutlé skvrny, které se prostě nedají hned odstranit.
A sbírat je v rukavicích nepřipadá v úvahu. Vysvětlím proč: květy obsahují hodně pylu, což je velmi prospěšné, takže je nejlepší je stříhat nůžkami, aby veškerý pyl zůstal v pupenech.
Také rozložím květiny na stůl a roztřídím je.
- Kořeny. Už jsem je jednou sklízel, takže vím, jak to udělat správně. Nepoužíváme lopatu – rostlina snadno vyleze ze země.
Tady pracuji v rukavicích, ale jen abych si neušpinil ruce.
Jsou to malé kořeny s výhonky.
Výhonky otrháme a necháme celý kořen.
Dále je třeba ho omýt, oškrábat nožem a nakrájet na tenké proužky.
Pampelišky nevyžadují žádnou speciální přípravu – nemusí se mýt. Jediné, co se týče špinavých listů, můžete to udělat. Já je ale vždycky sbírám za suchého počasí, takže stačí s nimi jen protřepat. Někdy je otřete měkkým, suchým hadříkem. S květy nemusíte dělat vůbec nic. Opět kvůli pylu.
Vezměte prosím na vědomí, že po odřezání částí rostlin by měly být tyto zpracovány nejpozději do 4 hodin.
Pokud sušíte velké množství, můžete použít kovový plech vyložený papírovými utěrkami. Já ale obvykle suším malé várky, takže používám kupované plechy (vždycky je nechám prázdné a důkladně je umyji).
Květiny vždycky dávám v jedné vrstvě. Přímo v misce je odděluji na malé kousky.
Listy dávám neřezané a ne nutně v jedné vrstvě – dobře schnou tak, jak jsou.
Nedoporučuje se kořeny sušit tímto způsobem – úplně nevyschnou. Misky nechávám na dobře větraném místě, mimo dosah přímého slunečního záření. Suším je přímo v místnosti, odkryté (nemám tam žádné mouchy ani jiný hmyz a nepráším).
„Sušičku“ několikrát denně otočím a její připravenost určuji specifickým křupáním.
Teplota vzduchu by měla být alespoň 18 stupňů Celsia. Pak to zabalím do tkaných sáčků nebo skleněných nádob a uskladním. A v zimě si užívám tento lahodný a hlavně zdravý čaj.















Také konzervuji pampelišky – vykopu a usuším kořeny. Ale květy jsem usušit nemohla; proměnily se v bílé kuličky. Možná jsem je měla rozdělit na okvětní lístky, ale prostě jsem je celé rozložila a nadýchaly se. Nedávno jsem se dozvěděla, že listy a květy se dají zmrazit a v zimě z nich dělat čaj, tinkturu, nálev nebo odvar.