Můj krásný červený mák
Září jasně jako maják,
Včela na něj přistane,
Aby si užil nektar.Motýl létá nedaleko,
Křídla jsou omyta rosou,
A chlupatý čmelák bzučí,
Pije opojný koktejl.
Červený mák je další květina z mého dětství. Narodila jsem se a vyrostla v Kazachstánu. Vždycky mě fascinovala červená pole kvetoucích máků.
V místě, kde jsem bydlel, rostly na kopcích divoké máky; začaly kvést v květnu a my jsme běhali po polích a trhali květiny.
Měli jsme takovou hru. Vytrhli jsme si poupě a hádali, jestli je to slepice, kohoutek nebo kuřátko. Otevřeli jsme poupě a pokud byly okvětní lístky červené, byl to kohoutek; pokud byly bílé, byla to slepice; a pokud se květ teprve začínal tvořit a byl žlutý, bylo to kuřátko.
Na zahradě nám vždycky rostl mák. Babička ho pěstovala na záhonu, sbírala semínka a upekla z něj výborný makový koláč. Mák rostl i v bramborách a my (děti) jsme si ho sypaly přímo do pusy, když makovice dozrála.
Ale jednoho dne, po dešti, se v makovém záhonu objevily velké otisky bot a v zelených vlčích hlavičkách byly řezné rány. Maminka keře vytrhala a zničila a už jsme nikdy mák nesázeli, abychom nepřilákali narkomany.
Nepěstoval jsem mák, ale jednoho dne jsem uviděl červené a oranžové máky rostoucí podél plotu dachy a chtěl jsem si jich taky nějaké zasadit. Následující jaro jsem zasel směs vytrvalého orientálního máku „Padishah“ a jednoletého pivoňkového máku.
Orientální mák trvalka
Vytrvalý mák dobře přezimuje a keře rychle rostou.
Začátkem června mák vytváří dlouhé, silné květní stonky s chlupatými poupěmi a krásně kvete velkými červenými, růžovými a bílými květy.
Okvětní lístky jsou také velké, zaoblené a jemné, s tmavými skvrnami u báze. Uprostřed květu jsou velké, chundelaté, černofialové tyčinky. Listy jsou velké, zpeřeně členité, tuhé a pichlavé.
Mák nenapadají škůdci ani choroby. Nepředstavuje vůbec žádný problém; dělám všechno jako obvykle – zalévám ho, občas hnojím a starám se o něj jako o jakoukoli jinou květinu. Když mák dokvete, zastřihnu všechny květní stonky a semenné lusky až na úroveň listů. Semenné lusky si ale můžete nechat pro sběr semen.
Na podzim květinu zakrývám, přidávám humus a někdy na ni pokládám větvičky z řezaných květin.
Na jaře, jakmile roztaje sníh, přikrývám máky igelitem nebo krycím materiálem. Pokud to neudělám, zelené listy, které po zimě vyraší, zmrznou, protože noční teploty v březnu a dokonce i v dubnu mohou klesnout pod bod mrazu. Ale to je v pořádku; jakmile nastane teplé počasí, vyrostou nové listy.
Roční pivoňkové máky
V květnu vysévám jednoleté máky přímo do volné půdy, přikrývám je krycím materiálem a husté sazenice prořídím. Jednoleté máky rostou rychle. Jejich listy jsou zelené s modravým nádechem a květní stonky jsou vysoké a nesou jeden poupě. Květy jsou velké a plné, s jemnými, hedvábnými okvětními lístky v zářivých barvách.
Existují vysoké odrůdy – až do výšky jednoho metru – a nízké odrůdy, 40–50 cm. Toto jsou máky, které pěstuji na své dači:
Loni jsem pěstoval jiný druh máku, je trochu podobný máku polnímu.
Nasbírala jsem semínka z naší zahrady a zasadila je na dači, na naprosto nepravděpodobném místě, ale i tak kvetl a potěšil mě svými zářivými květy. Zásobila jsem semínky a na jaře tento mák zaseji znovu.






















Ach, taky miluju mák. Ale váhám s jeho výsadbou na zahradě a snažím se vytrhávat všechny divoce rostoucí, které se tam náhodou zavlečou. Je to proto, že jsou zakázané a četla jsem, že existuje mnoho případů, kdy za to lidé dostanou pokutu. A oni přijdou a dokážou, že tato konkrétní odrůda je neškodná.