V záhonu rozkvetl mečík,
Jak je krásný, zářivý a vysoký,
Letí vzhůru a řítí se k nebi,
Jeho květy jsou rudé jako plachty,Jako mušle z hlubin moře,
Jako hedvábné baletní sukničky,
A na vrcholu ucha není poupě otevřené,
Kdo ví, jaké tajemství skrývá.
Na zahradě nám vždycky rostly gladioly, ale z nějakého důvodu měly všechny stejnou barvu, světle růžovou a nějak nevábnou. Každý podzim maminka vykopávala cibulky a ukládala je do krabice od bot, na jaře je pak oloupala a zasadila na záhon. Tyto květiny jsem neměla ráda.
Sám jsem nikdy nepěstoval gladioly a ani jsem jim nevěnoval pozornost, až do jednoho jara, kdy mi moje sousedka od chaty, Vera – ať odpočívá v pokoji – nabídla pár naklíčených cibulí. Odmítl jsem, ale ona mě přesvědčila, abych je zasadil, a ujistila mě, že jsou moc krásné.
Zasadil jsem je na okraj záhonu. Brzy jim vyrazily dlouhé listy a květní stonky – mečíky. Mimochodem, gladioly se také nazývají... gladiátorA pak rozkvetly červené, růžové, bílé a bílozelené květy, neuvěřitelně krásné. A tady je, jaká krásná kytice to byla:
A od té doby mi na dači rostou gladioly. Mám je růžové, červené, šeříkové, fialové, vínové, bílé a žluté. Začínají kvést v srpnu a kvést budou až do mrazů.
Pak je vykopu, odříznu stonky, setřesu půdu, oddělím děti, umyji je, ošetřím je proti škůdcům, usuším je a uskladním v krabicích, nějakou dobu v bytě ve skříni, a pak je dám na spodní polici ledničky, aby cibule nevyschly.
V dubnu je vyndám z lednice, oloupu a pokud jsou na nich nějaká poškozená místa, opatrně je seškrábnu nožem a ošetřím brilantní zelení. Umístím je na světlé a teplé místo, aby vyklíčily.
V polovině května je vysazuji do otevřeného terénu, poté co jsem cibule ponořil asi na 30 minut do růžového roztoku manganistanu draselného. To se provádí za účelem prevence houbových chorob a škůdců.
Drátovci někdy poškozují cibule jako škůdci. Nikdy jsem žádné jiné škůdce neviděl. Nesetkal jsem se ani s žádnými chorobami, četl jsem, že gladioly často trpí fusariózním vadnutím.
Přikrývám to plastovou fólií nebo krycím materiálem, aby se půda prohřála. V polovině května tu může být v noci ještě chladno.
Každý rok se je snažím zasadit na nové místo a dbám na to, aby měly dostatek slunce, aby jasně kvetly. Pozemek s gladioly vykopu a přidám dolomitovou mouku, která odkyseluje půdu; květiny v kyselé půdě nerostou dobře. Pokud místo není pohnojené, pohnojím ho humusem a komplexními minerálními hnojivy, na dno jámy posypu pískem a zaliji roztokem fytosporinu.
Pokud mám malé cibulky, zasadím je zvlášť do květináče, aby mohly růst. Některé květiny pěstuji ve velkém květináči, cibulky sázím začátkem května a uchovávám je ve skleníku. Klíčí rychleji a začnou dříve kvést.
Během celého léta zalévám, hnojím, kypřím půdu, kypřím ji, mulčuji kompostem a odstraňuji plevel. Gladioly vždycky přivazuji ke kůlům, aby vítr neulámal květy. V létě u nás na dači pořád fouká vítr.
V obchodech je teď obrovský výběr gladiol – gladiol ve všech možných zářivých barvách: jednobarevné i dvoubarevné, velkokvěté, plné, s vlnitými okvětními lístky – je to prostě ohromující. Neodolala jsem a koupila jsem si další tři balení gladiol.
Zasadím je do velkého květináče. Už si dokážu představit, jak krásně budou vykvést.
Pěstujete gladioly?