Je polovina června. V Krasnojarsku je slunečno a horko. Chmýří topolů se vlaje ulicemi města jako tenká vrstva nadýchaného sněhu pokrývající chodníky.
A na dači létají bílí motýli. Je jich tolik, létají po zahradě a zeleninovém záhonu, lpí na květinových keřích, kvetoucích jahodách a malinách. Radostně a bezstarostně poletují z květu na květ a pijí sladký nektar. Je to moc krásné.
Tady jsou, jednoduše útočí na červený heřmánkovo-pyrethrin:
Růže si s potěšením užívají nektar:
A také mají rádi nektar z Delphinium:
Zakryli poupě pivoňky:
Ale ze všeho nejvíc mají hlohy rády květenství cibule:
Opojení nektarem tam visí a ani se nehýbou, nebojí se lidské přítomnosti, neodlétají, jakoby se ochočili.
Mimo město, v přírodě, jich je ještě více. Stovky tisíc motýlů sedí na vlhké zemi v otevřených prostorách, poblíž vodních ploch. Děti, ale i dospělí, je s potěšením děsí a motýli létají a létají.
Jsou velcí, s bílými křídly pokrytými černými pruhy. Patří do čeledi bělokřídkých zelných, příbuzných bělokřídkých zelných. Zelí však neškodí.
Ovocné stromy – jabloně, hrušně, třešně, švestky, třešně ptačí, hloh a jeřáb – mohou být napadeny. Samotní můry nezpůsobují žádnou škodu. Kladou vajíčka, ze kterých se líhnou housenky, které se živí pupeny, listy a květními pupeny ovocných stromů. Nyní je tedy důležité být ostražití a zajistit, aby housenky hlohu nepoškodily jabloně a další ovocné stromy.
Víte, vaši situaci velmi dobře znám. Měli jsme na naší zahradě na dači několik let po sobě hroznou zamoření. Motýli vypadají sice jedinečně, ale také způsobují kolosální škody. Hlohové můry nejprve sežerou mladé listy, pak starší a když na keři nebo stromě už téměř žádné nezůstanou, přesunou se na jiné rostliny. Dělají to ve stádiu housenky.
To vede k důsledkům. Osobně jsem si všiml následujícího:
výnosy plodin jsou výrazně sníženy;
plodiny se stávají náchylnými k chorobám;
Hůře přežívají zimu (moje jabloně zmrzly).
A to ani nezmiňuji, jak nevzhledná se zahrada stává. Také jsem si všimla, že během extrémních veder je méně motýlů a housenek, ale to je v našem regionu vzácné.
Zkušení zahradníci mi doporučili provádět účinná preventivní opatření. Tyto metody používám už šest let a, ťukám na dřevo, s hlohy jsem neměl žádné větší problémy. Postupuji takto:
Ihned po roztátí sněhu stromy postříkám roztokem močoviny nebo síranu měďnatého (podle toho, který mám po ruce, ale velký rozdíl mezi nimi není). Nejlepší je ale udělat kombinovaný roztok. Tady je recept, který používám já (mimochodem, našel jsem ho někde na internetu).
Smíchám 1 kg močoviny s 10 litry vody, přidám 200 g síranu měďnatého a poté přidám stejné množství vody. Pak už jen stříkám.
Rostliny ošetřuji podruhé během kvetení. V této době mám opravdu málo času, protože sázení zahrady mi zabere veškerý čas. Takže si prostě kupuji hotový přípravek. Je jich k dispozici mnoho – Inta-Vir, Kinmiks, Gerold atd. Použil jsem Accord a Thiofos – účinek se mi líbil. To vše jsou ale chemikálie a je lepší je k ošetření použít.
Sousedka mi doporučila biologické přípravky. Stříká Bitoxybacillinem, ale žádný jsem nenašla – v zahradním centru jsem našla jen Actofir. Ten je v podstatě taky v pořádku, takže ho zvolím.
Mimochodem, četl jsem, že se tam dá zavést různý hmyz, který zničí vajíčka, housenky i samotné motýly, ale neriskoval jsem to.
Také můžu doporučit vyzkoušet lidové prostředky. Existuje na ně spousta receptů, ale moje maminka osobně vyzkoušela tento na své zahradě:
Česnek jsem nasekala, listy šunky rozdrtila a smíchala s cibulovou slupkou (500 g od každé ingredience).
Poté jsem zalila 12 litry velmi vroucí vody (moje máma říká, že se to nesmí vařit, protože se tím změní vůně česneku a nebude to mít žádný účinek).
Tuto směs nechá louhovat pod zavřeným pokličkou asi hodinu a půl.
Pak to všechno zředila ve vodě (asi 35 litrů). Přidala také tři kusy pracího mýdla. Pak postříkala stromy.
Ano, v maminčině velké zahradě hlohy nejsou, ale stříká je 3-4krát, ne dvakrát jako já. Ale je to velmi bezpečné. No, sama se rozhodnete, co přesně použijete. Metody, které jsem napsala, jsou ověřené zkušenostmi. Přeji vám hodně štěstí a bohatou úrodu!
Děkuji, Alino, určitě si tvou radu vezmu v úvahu. Jakmile budeme sklizeň, určitě ošetříme mladé stromky proti škůdcům a chorobám.
Naše jabloně nám letos udělaly radost. Nedávno jsme pohnojili všechny stromy v zahradě, aby lépe odolaly sibiřským mrazům. Na podzim zamulčujeme půdu pod stromy kompostem a kmeny natřeme bílou.
Invaze motýlů je krásná podívaná a je zde vzácná. Důsledky jsou však okamžité. Motýli kladli vajíčka na listy jabloní, oskeruší a třešní ptačí. Listy se stočily a vylíhli se v nich drobounkí červíci. Poškozené listy jsme museli trhat a spalovat.
A na vysokých stromech stále visí listy se škůdci, těsně mimo dosah. A už se objevují drobné, tenké housenky. Stromy se samozřejmě dají ošetřit biologickými přípravky a lidovými prostředky, ale tady neustále prší a je to k ničemu; všechno se spláchne.