Letos jsme kvůli dlouhotrvajícím dešťům na podzim a také kvůli nemoci nestihli zelí sklidit. Toto nám na zahradě zbylo:
Jaké jsme měli naděje! Neuklidili jsme to – nemělo to smysl…
Totéž se stalo s řepou, i když jí zbylo mnohem více:
Ale podařilo se jim sklidit všechno ostatní – brambory, cibuli, mrkev. Takže po nich zůstaly tyto prázdné záhony:
Proto se letos nemůžeme pochlubit úrodou ((( Zajímalo by mě, jestli někdo měl podobnou situaci.
Je to smutné... Když vidím takové záhony, vždycky si vzpomenu na Někrasovovu báseň „Nesklizený pruh“
Pozdní podzim. Vrány odletěly.
Les byl holý, pole prázdná.
Pouze jeden proužek není stlačený,
Vnucuje smutné myšlenky.