Každý rok pěstujeme listovou i kořenovou petržel, bez ní si ani nedokážu představit svou daču.
Petržel je kořeněná, vysoce aromatická rostlina patřící do čeledi miříkovitých (Apiaceae). Petržel se vyskytuje v listových a kořenových variantách. Listová petržel se dělí na petržel obecnou a petržel kadeřavou, která má vlnité, zvlněné lístky.
Jedná se o dvouletou rostlinu. V prvním roce se na listech tvoří růžice s četnými zelenými členitými lístky a ve druhém roce se objevují květní stonky ve tvaru okolíku s malými zelenožlutými květy, které kvetou v létě; na podzim dozrávají semena.
A kromě bohatého zeleného olistění vytváří kořenová zelenina na podzim kořen podobný mrkvi, jen bělavě žlutý s bílou dužninou. Petržel je aromatická, kořenitá a jedlá.
Listnatá rostlina má samozřejmě také kořeny, ale ty jsou tenké, rozvětvené a neslouží k jídlu.
Petržel je odolná rostlina a nevadí jí lehký mráz. Po prvním mrazíku na zahradě kopr a všechny saláty vymrznou, ale petržel stojí se zelenými listy a zelená jde pod sníh a na jaře jí narostou nové listy.
Petržel se snadno pěstuje; je to snadná plodina, pokud máte kvalitní semena a kyprou, úrodnou půdu. Petržel lze vysít brzy na jaře; je mrazuvzdorná. Někteří zahrádkáři vysévají semena před zimou.
Petržel prý klíčí dlouho a pro urychlení je potřeba semínka před výsadbou namočit, dezinfikovat a naklíčit. Já takové hlouposti nikdy nedělám. Na jaře prostě udělám dva řádky, přidám kompost, smíchám ho s hlínou, otevřu balíčky a zaseji semínka. Do jedné řady zaseji listovou petržel a do druhé kadeřavou. Řádky zakryji hlínou, zaliji a čekám, až vyraší sazenice.
Kořenovou petržel sázím zvlášť. Udělám malý záhon a do půdy přidám humus a popel. Také doporučuji přidat azofosku (dusíkato-fosforové hnojivo) pro zlepšení vývoje kořenů.
Ale věřím, že humus a popel obsahují dostatek dusíku, draslíku, fosforu a dalších mikroprvků, takže do půdy nepřidávám žádná hnojiva pro zelené plodiny, jako je petržel, kopr, koriandr, hlávkový salát a bazalka.
Vzdálenost mezi brázdami pro kořenovou petržel dělám asi 15-20 cm, semínka vysévám méně často, aby kořeny měly prostor a lépe se rozvíjely.
Jakmile kořenová petržel vyrašila a trochu vyrostla, je potřeba sazenice proředit. Po proředění přidám humus a hnojím nálevem z fermentované petrželky, aby se urychlil růst.
Nejlepší je netrhat listy z kořenové petrželky, protože to rostlinu oslabuje. Rostlina veškerou energii věnuje růstu nových listů, což kořen připraví o živiny a zmenší ho. Pro čerstvé bylinky pěstuji listovou petrželku.
Obvykle vysévám semena kořenové petrželky odrůd Sacharnaya a Eagle. Vybírám si raně zrající odrůdy s vysokým výnosem. Každý rok mám dobrou úrodu kořenové zeleniny.
Letos (23.) jsem zasadil Sacharnaju a Bogatyr.
Kořeny cukrové petrželky rostly normálně, ale řada s Bogatyrem mě překvapila svými kořeny podobnými stonožkám.
Nebyl tam jediný kořen normálního tvaru; všechny kořeny byly rozvětvené, propletené a sahaly různými směry hluboko do země. Bylo těžké je vytáhnout, musel jsem je vyhrabávat lopatou a některé kořeny lopata jednoduše odřízla.
Nikdy jsem na kořenové petrželce neviděl takové plody. Vykopal jsem pár kořenů na jedné straně řádku, pak na druhé a uprostřed – všechny rozvětvené. Rozhodl jsem se, že petržel nevykopu úplně, nechám ji v zemi. Takové kořeny nepotřebuji.
Kořenovou petržel pěstuji už léta a nemyslím si, že deformované kořeny jsou způsobeny nesprávnou péčí nebo nevhodnou půdou. Cukrová petržel by pak měla také rozvětvené kořeny. Myslím, že je to všechno kvůli semenům; dostal jsem nekvalitní semena, a to nejen kořenové petrželky, ale i listové.
V sáčku s kadeřavou petrželkou jsem našla i semínka petrželky obecné a bylo jich tam víc než semínek kadeřavé petrželky. Semínka petrželky obecné, zasazená jinde, klíčila velmi špatně a přes léto sotva rostla. Keříčky byly malé, listy drobné a bledé a takové zůstaly až do podzimu; ani hnojení nepomohlo. Ale úroda, která se nám podařilo vypěstovat, nám docela stačí; stále sklízíme zeleninu. Říjen je téměř u konce a přišly mrazíky.
Petržel používáme celoročně, v létě čerstvé listy používáme v jídle, přidáváme je do salátů, polévek a na zimu je připravujeme zmrazením a sušením.
Kořen také používáme čerstvý a na zimu ho sušíme a mrazíme. Část kořenů skladujeme ve sklepě nebo v lednici. Moc ráda přidávám kořeny do polévek, vývarů, omáček a šťáv. Petržel dodává jídlu příjemnou chuť a vůni. A když zavařuji okurky a rajčata na zimu, vždycky přidávám do sklenic petržel, listovou i kořenovou.