Jak rychle letí léto! Červenec je už v polovině. Na zahradě je spousta práce! Ale neustálé deště nám znemožňují cokoli udělat. Každý den po práci jezdíme na pár hodin na daču. A pak začne pršet. Může být celý den bez mráčku a slunečno, ale jakmile se k dači přiblížíme, z ničeho nic se objeví mraky a začne lijácně pršet. Bobule dozrávají a my je musíme sbírat v dešti.
Tři večery pršely prudké deště a naše úroda jahod trpěla. Bobule byly odplavené, pokryté bahnem a některé hnily. Bylo příliš brzy na to, abychom se radovali, že letos bylo jahod dost; ani nosatec nezpůsobil tolik škody jako špatné počasí. Ale i v lijáku najdeme práci na dači – ve sklenících, v malém domku.
Ale odbočil jsem od tématu. V tomto příspěvku budu mluvit o mrkvi.
Jaké odrůdy jsem zasel? Baltimore je hybrid v polovině sezóny. Ostatní odrůdy jsou také v polovině sezóny: Queen of Autumn, Autumn King, Losinoostrovskaya 13 a Shantane 2461.
Zasadila jsem tři záhony, na každém dvě řady. Takto jsem sázela poprvé. Obvykle jsme záhony ohradili prkny a na každý záhon jsme sázeli tři řady. Prořezávání mrkve bylo trochu otravné; do prostřední řady se trochu těžko šlo dostat. Teď je to mnohem jednodušší; rozšířili jsme mezery mezi záhony a uspořádali je od jihu k severu.
Mrkev jsem vysel pozdě, koncem května. Snažil jsem se sít střídmě, ale zpočátku se zdálo, že mrkev dobře neraší. Byla tam prázdná místa, tak jsem do nich zasel semena. Jako obvykle jsem poprvé přebytečné sazenice neprořídl; došel mi čas. Takže jsem se v polovině července konečně rozhodl projít záhony mrkve a přebytečnou rostlinu odstranit. Déšť dočasně ustal, takže jsem musel využít vlhké půdy k proředění mrkve a jejímu zahnojení, aby se podpořila tvorba kořenů.
Naše mrkev roste dobře, natě je zdravé a zelené a kořeny jsou připravené k vytažení.
Nejsou zde žádní škůdci. Ale musíte být ostražití; poblíž číhají mrkvové mouchy. Loni jimi naše mrkev trpěla.
Proto jsem před zředěním přebytečných klíčků postříkal záhony roztokem červené feferonky (1 polévková lžíce na 10 litrů vody).
Když to prořídím, zakryji jamky od vytažené okopaniny hlínou.
Po prořezání se doporučuje mrkev zalít roztokem manganistanu draselného a kyseliny borité: 2–3 gramy manganistanu draselného a 2–3 gramy kyseliny borité na 10 litrů vody. To ochrání rostlinu před škůdci a dodá jí draslík a bór. Rozhodla jsem se to vyzkoušet; na internetu jsem četla, že tento typ zálivky po prořezání chrání mrkev před mrkvovou mouchou.
A nezapomeňte ze záhonu odstranit natě mrkve. Vůně natě mrkve, která zůstala poblíž výsadby, tuto zákeřnou mouchu přitahuje.
První dusíkaté hnojivo jsme aplikovali hned, jak nám sazenice vyrostly. Zalili jsme je fermentovanou trávou a přidali kompost.
Druhé hnojení obvykle probíhalo roztokem popela. Letos jsem se ale rozhodl pro hnojivo monodraselným fosforečnanem – k hnojení jsem rozpustil polévkovou lžíci v 10 litrech vody a nalil ji na vlhkou půdu.
No, myslím, že pod mrkev můžeš přidat trochu popela. Dřevěný popel Popel, bohatý na draslík, fosfor, hořčík a další mikroprvky, alkalizují půdu, čímž ji činí kypřicí.
Popelové hnojivo zlepšuje kvalitu kořenové zeleniny. Dobře se vyvíjí, stává se velkou, sladkou, šťavnatou a zářivou a dobře se skladuje.
Roztok můžete připravit takto: zřeďte 1 šálek popela v 10 litrech vody. Dobře promíchejte a zalijte vlhkou půdu pod kořeny.
Nevyhodil jsem tu mrkev navíc, co jsem vytáhl.
Otrhal jsem kořenovou zeleninu, bude sloužit k jídlu.
Listy použiji na polévku a dochucení. Usuším je, zamrazím a použiji v zimě.