2020... ulice jsou opuštěné... všichni sedí ve svých dírách
Tento přestupný rok se od předchozích liší novou pohromou: příchodem koronaviru. Díky Bohu jsme neonemocněli a ani naši přátelé z vesnice ne, ale samoizolace nám pěkně zabrala!
V naší vesnici je jen pár běžných obchodů s potravinami, kde je standardní sortiment potravin, pár čisticích prostředků do domácnosti a pár galoší a ponožek. Po Magnitu, Pyaterochce ani po žádných specializovaných obchodech ani stopy! Pro oblečení, nádobí, krmivo pro domácí mazlíčky a léky jezdíme do sousední vesnice. A pak, na jaře, vyhlásili karanténní opatření!
Hlídky denně jezdily po vesnici a kontrolovaly dodržování domácí izolace. Ach, jak těžké to pro nás bylo! Nemohli jsme pustit krávy na pastvu... Nechávat zorané koně venku se volně pohybovat bylo zakázáno a zásoby krmiva se nám zmenšovaly před očima.
A říkají, že je snadné žít na vesnici, protože všechno je vaše! My lidé se možná dokážeme uživit, ale nejdřív musíme nakrmit chudé. A pak je konec jara: žádná nová úroda není a ta stará je už pryč. Zlom je nejtěžší období.
Obrátili jsme se tedy s prosbou o pomoc na sousedy a přátele, kteří neměli krávy ani jiné usedlosti. Sbírali jsme slupky od zeleniny a ovoce a zbytky jídla k likvidaci. Z obchodu jsme si objednali nejlevnější obilí (čistota a stupeň mletí nejsou u zvířat důležité). Doma jsme ve sklepě probrali všechny zbývající zimní zásoby – trochu pro sebe, zbytek pro farmu.
Jakmile vojtěška a další tráva na seně vyrostly, začali je krůček po krůčku sekat, aby zpestřili jídelníček hubeného jedince.
Dokud je vojtěška mladá, nemusí se sušit, ale jakmile začne kvést, obvykle se po sklizni nechá 5–7 hodin sušit na slunci. Jinak se krávy mohou „nafouknout“ – plyny z fermentace se jim hromadí v žaludku, což někdy vede i k úhynu.
Krávy se jen se senem trápí. Takže z první cukety měly radost! Z toho všeho „bohatství“ jsme si tedy připravili krmivo. Snažili jsme se udržet stravu vyváženou.
Podrobněji vám povím, jak jsme krmili naše zvířata v takových extrémních podmínkách (možná se to někomu, nedej bože, bude hodit):
- Pro prasata Obilí se přes noc namočilo do vroucí vody a ráno, po vychladnutí, se do kaše přidal mycí prostředek na nádobí (samozřejmě bez použití chemikálií), zbytky jídla a nakrájená zelenina. Někdy se kaše vařila přímo se slupkami a těsně před vařením se trochu osolila. Toto krmivo se podávalo dvakrát denně. Kromě toho se jednou denně snažili prasatům dopřávat čerstvou trávu – většinou plevel ze zahrady.
- Pro krávy Před dojením připravily směs suchého obilí a čerstvých slupek. V době oběda připravily koryto s nakrájenou cuketou a posypaly ji trochou zbytků krmiva. Ráno a večer dávaly do jeslí seno. Tráva nebyla hojná, ale i malé množství zvyšovalo dojivost.
- Pták Krmili jsme je zbytky pšenice smíchanými s nasekanou zeleninou a posekanou trávou. Když jim hodíte celé slupky, jen je zašlapou do bahna, což už není prospěšné ani pro jednoho z nás.
- Kočky a psi Krmili jsme je z našeho stolu nebo jim dávali kaši smíchanou s čerstvým mlékem. Zdálo se, že tato zvířata netrpěla, ale spíše byla s danými okolnostmi spokojená.
Na konci pandemie se naše sýpky třpytily čistotou – nezůstalo v nich ani zrnko. Takhle jsme tiše přečkali tři měsíce. Ale teď mě pronásleduje strach, že všechno zase zavřou. Pokaždé, když jdeme na trh, si vezmeme další pytel krmiva. Uchováme si ho jako rezervu.
Tady to je - naše farma na pastvině po uvolnění karantény. 
