Pasteurelóza u domácích kuřat: jak se projevuje a jak se léčí?

Pasteurelóza, známá také jako cholera drůbeže, je infekční onemocnění, které může rychle zničit celé hejno. Napadá všechny členy čeledi ptačí, včetně domácích kuřat.

Charakteristika pasteurelózy u kuřat

Patogeny jsou patogenní bakterie – Pasteurella haemolytica a P. multicidum. Ptáci nakažení bakteriemi jsou okamžitě poraženi a kurník se dezinfikuje. Jediné nakažené kuře může rychle usmrtit 75 % hejna.

Původce onemocnění izoloval a vypěstoval v roce 1880 L. Pasteur. Bakterie byla na jeho počest pojmenována Pasteurella.

Všechny druhy kuřat – masné i vaječné – jsou k této nemoci náchylné, ale mladí ptáci jsou obzvláště zranitelní. Pasterelóza je častější v zemích s mírným a teplým podnebím a méně častá na severu. Cholera drůbeže se vyskytuje jak na dvorcích, tak na velkých farmách produkujících vejce. I když pták nemoc přežije, zůstává trvalým zdrojem infekce – nelze ji zcela vyléčit.

Příčiny a způsoby infekce

Toto onemocnění postihuje nejen ptáky, ale i savce. Zvířata, zejména hlodavci, mohou mikrob šířit do životního prostředí a vyvolat epidemii. Nemoc nejčastěji postihuje měsíční brojlery, 2–3měsíční kuřata snášející vejce a nosnice ve stádiu chovu (4–5 měsíců).

Teplotní nestabilita a vysoká vlhkost přispívají k propuknutí nemocí. Inkubační doba je určena agresivitou mikroba a může trvat od půl dne do 3–5 dnů.

Kuřata se mohou nakazit:

• přes dýchací cesty v důsledku kontaktu s nemocným ptákem jsou mrtvoly obzvláště nebezpečné;
• pronikání bacilů poškozením kůže;
• krmivo nebo voda kontaminované pasteurellou;
• Kousnutí hmyzem sajícím krev, obzvláště nebezpečná jsou klíšťata – argasová a červená kuřecí.

Pasteurella může přežít dlouhou dobu v přirozených vodních plochách a vlhké půdě, ale nemá ráda hnůj – vyskytuje se tam jen zřídka. Mikrob je také extrémně citlivý na přímé sluneční světlo.

Jakmile se bakterie dostanou do těla kuřete, rychle se množí. Po rozšíření v místě vstupu se bacily dostanou do krve a lymfy. Inkubační doba trvá několik dní.

Embrya ve vejcích mohou být infikována oslabenými patogeny, které neovlivňují jejich růst a vývoj. Po vylíhnutí se kuře stává přenašečem infekce a za příznivých okolností může dormantní infekce vyvolat v kurníku vypuknutí cholery drůbeže. Pokud je vejce infikováno agresivními typy bacilu, embryo uhyne kolem 10. dne. Pokud zůstanou mrtvá embrya v inkubátoru, mohou infikovat další vejce.

Příznaky cholery u ptáků

První věc, na kterou si dát pozor, je špatná chuť k jídlu u kuřat. Zpočátku ptáci jedí méně než obvykle. Pak se jejich stav zhorší a začnou rychle umírat, jeden po druhém.

Příznaky pasteurelózy jsou vágní a závisí na formě onemocnění, mohou být:

• akutní;
• super ostrý;
• chronický.

Hyperakutní průběh onemocnění se obvykle objevuje na začátku šíření nemoci a způsobuje náhlou smrt ptáka. Kuře doslova umírá před očima. Pták, který zdánlivě nedělá žádné starosti, náhle s máváním křídel padne mrtvý.

Abyste se vyhnuli záměně pasteurelózy s jinou chorobou, doporučujeme získat více informací o dalších chorobách kuřat.zde.

V akutní formě

Nemocné kuře je depresivní, sedí s hlavou zastrčenou pod křídlem nebo zakloněnou dozadu. Mezi další příznaky akutní formy patří:

• zvýšená tělesná teplota – až 43-44 °C;
• modravý odstín hřebenu a náušnic;
• nedostatek chuti k jídlu;
• rozcuchané peří;
• neustálá žízeň;
• vylučování hlenu a pěny z zobáku;
• chraplavé, namáhavé dýchání;
• průjem s krví.

S postupující nemocí pták slábne a může mít křeče. Kuře uhyne do 2–3 dnů.

V chronické formě

Chronická forma se rozvíjí po akutním stádiu onemocnění a je spojena s oslabeným kmenem patogenu. V chronické formě se u kuřat objevují:

• celková slabost;
• progresivní vyčerpání;
• zánět mozkových blan;
• rýma, sípání;
• otok tlapek, hřebenu, čelisti;
• zánět oka;
• poškození kloubů křídel a nohou.

Chronická pasteurelóza trvá měsíce, pták hubne, jeho produktivita klesá, ale k úhynu v tomto stavu dochází jen zřídka.

Jak lze onemocnění diagnostikovat?

Bez laboratorních testů není možné stanovit definitivní diagnózu. Po zjištění příznaků charakteristických pro pasteurelózu jsou nemocní ptáci okamžitě poraženi. Dalším krokem je kontaktovat veterináře, který odebere vzorky a těla uhynulých ptáků a odešle je do laboratoře. Teprve po testování bude možné určit příčinu úhynu kuřat.

Diagnóza pasteurelózy se stanoví výhradně bakteriologickým vyšetřením. Je důležité odlišit pasteurelózu od ptačí chřipky, salmonelózy a newcastleské choroby. Pitvy také potvrzují onemocnění. Uhynulá kuřata vykazují krvácení do srdce a sleziny a ložiska nekrózy v játrech. Pro potvrzení diagnózy se 4–5 kuřat odesílá k pitvě.

Diagnóza se považuje za spolehlivě stanovenou, pokud:

• z patologického materiálu byla izolována kultura s vlastnostmi charakteristickými pro daný patogen;
• Ze dvou zvířat (laboratorních myší) infikovaných izolovaným patogenem alespoň jedno uhynulo.

Léčebné metody

Pasteurelóza je nevyléčitelná. Všichni nakažení ptáci jsou utraceni. I když se zvíře vyléčí, zůstává přenašečem patogenu a může nakazit zdravé ptáky. Kontrola nemoci zahrnuje rychlou porážku nakažených ptáků a preventivní opatření.

Poté, co jsou všechna nemocná kuřata poražena a jatečně upravená těla zlikvidována, jsou zdravá kuřata podrobena preventivní léčbě. Po dobu jednoho týdne dostávají antibiotika, například:

• Levomycetin – 60–80 mg na 1 kg živé hmotnosti, 2–3krát denně (přidáváno do krmiva).
• Tetracyklin – 50–60 mg/1 kg.
• Aquaprim – 1,5 ml na 1 litr vody.

Pro preventivní léčbu jsou vhodné také Spectam B, Floron a další léky na bázi spektinomycinu a linkomycinu.

Pro výběr účinného léku jsou potřeba laboratorní data. Nejúčinnější lék se vybírá na základě antibiogramu, který určuje citlivost patogenu na léky.

Místnost, kde byla chována nemocná kuřata, se ošetří přípravkem Ecocide S nebo Monclavit. K dezinfekci je vhodná i kyselina mléčná.

K dezinfekci drůbežárny použijte:

• 5% roztok vyčištěného bělidla;
• 10% roztok monochloridu jodného;
• 20% čerstvě hašeného vápna – povrchy se třikrát natírají bílou barvou s intervalem jedné hodiny.

Tráva ve výběhu se poseká. Kuřata na ni nesmí dva týdny chodit – musí být vystavena slunečnímu záření. Poté se výběh posype páleným vápnem. Po zorání půdy se všechna mokrá místa důkladně vysuší. Očkování proti pasterelóze je výjimečným opatřením pro malé kuřecí farmy. Používá se, když infekci nelze vymýtit jinými preventivními opatřeními.

Prognóza a časové rámce léčby

Pasteurelóza je nevyléčitelná a prognóza u nakažených ptáků je špatná. Cílem chovatele je minimalizovat ztráty tím, že zabrání šíření infekce. Léčí se pouze klinicky zdravá kuřata. Preventivní léčba trvá nejméně pět dní.

Jsou kuřata nakažlivá?

Kuřata nakažená pasteurelózou mohou nakazit zdravé ptáky, proto je nezbytné všechny nakažené ptáky okamžitě izolovat a utratit. Epidemii mohou vyvolat i přenašeči infekce – kuřata, která nemoc přežila. Kuřata mohou nakazit i jiné ptáky, zvířata a lidi.

Je nemoc nebezpečná pro člověka?

Pasteurelóza je nebezpečná nejen pro kuřata, ale i pro jejich majitele. Nemoc se přenáší z ptáků na člověka přímým kontaktem. Patogenní bakterie se přenášejí ranami a mikrotrhlinami. Na kůži nakažených lidí se objevují vředy.

Infekce neproniká sliznicemi. Přenos vzduchem je vzácný. Pokud k němu ale dojde, u osoby se rozvine zánět mozkových blan a uší a osteomyelitida.

Opatření:

• Do zamořené drůbežárny vstupujte pouze ve speciálním oblečení a rukavicích;
• dodržování osobní hygieny.

Při prvních alarmujících příznacích byste měli kontaktovat praktického lékaře nebo specialistu na infekční choroby.

Mohou se nakazit i jiná zvířata?

Pasteurelóza je nebezpečná nejen pro kuřata, ale i pro další ptáky, jako jsou husy, kachny, krůty a křepelky. Postihuje také hospodářská zvířata, jako jsou prasata, krávy, kozy a další. Vyskytuje se také u koček a psů. Jakékoli zvíře se může nakazit přímým kontaktem, pitím, krmením, kousnutím a škrábáním. Zdrojem infekce jsou nemocná zvířata a přenašeči infekce. Patří mezi ně myši, krysy a morčata, která mohou žít roky a šířit bakterie.

Je možné jíst maso z drůbeže, která prodělala pasteurelózu?

Maso z kuřat poražených kvůli pasterelóze je bezpečné ke konzumaci. Chovatelé kuřat mají zájem na zisku. Pokud by museli být všichni ptáci poražení kvůli vypuknutí nemoci utraceni, utrpěli by kolosální ztráty. Naštěstí pro chovatele drůbeže je maso z kuřat nakažených pasterelózou po tepelném ošetření bezpečné ke konzumaci. Odborníci na hubení škůdců však na tuto věc mají jiný názor: domnívají se, že všechna nakažená kuřata, ať už živá nebo poražená, by měla být zničena.

Prevence

Preventivní opatření proti pasteurelóze:

• dodržování hygienických a hygienických norem;
• včasná identifikace a neutralizace nosičů infekce;
• správná výživa – do jídelníčku jsou zahrnuty vitamínové doplňky;
• sečení a orba zarostlých pastvin;
• očkování.

Kuřata se očkují živými nebo inaktivovanými vakcínami. Živé vakcíny mají zbytkový účinek, který může vést ke komplikacím. Proto se kuřata obvykle očkují neživými vakcínami.

K léčbě se nepoužívají vakcíny. Očkují se pouze klinicky zdravá kuřata. Minimální věk pro očkování je 1 měsíc. Vakcinovaná kuřata si zachovávají imunitu po dobu 6–8 měsíců, poté je nutná posilovací dávka.

Pokud se na farmě vyskytne ohnisko pasteurelózy, kombinují se neživé vakcíny s antibakteriální terapií. Očkování lze podat před, po nebo současně s 5denní kúrou antibakteriální terapie.

Pasteurelóza je pro každý kurník skutečnou pohromou. Je mnohem snazší nemoci předcházet, než se s jejími následky vypořádat. Pokud se kuřata nakazí cholerou, hejno nevyhnutelně ubývá. Je důležité včas odhalit ohnisko pasteurelózy, aby bylo možné přijmout preventivní opatření.

Často kladené otázky