Charakteristika zimovzdorné odrůdy irgi Krasnojarsk

Krasnojarský muchovník je oblíbená odrůda, která přitahuje fanoušky této zimovzdorné rostliny svými velkými plody a absencí rozsáhlého kořenového růstu. Tento muchovník je extrémně zimovzdorný a snáší teploty až -52 °C.

Historie vzniku a oblasti pěstování

Muchovník Krasnojarský (Irga Krasnojarskaya) je produktem domácího šlechtění. Tato nová, zimovzdorná odrůda patří k olšovitým druhům a je ideální pro pěstování ve středním Rusku, na Sibiři a v Uralu.

Popis odrůdy Krasnojarsk

Keře oskoruše Krasnojarské jsou vícestonkové a vysoké. Maximální výška je 4 m, šířka 1,2-1,5 m. Koruna je čepicovitá nebo deštníkovitá. Listy jsou velké, oválné nebo téměř kulaté, matné, s pilovitým okrajem.

Mladé listy mají načervenalý odstín, v létě se zbarvují do zelena a na podzim se zbarvují do žlutočervenooranžova. Tato vlastnost činí rostlinu okrasnou. Květy jsou bílé, shromážděné v malých hroznech (7–15).

Popis a chuť ovoce

Plody jsou oválné kulaté, poměrně velké, dosahují průměru 16-17 mm. Průměrná hmotnost je 2 g. Barva je fialovočerná a slupka je pokryta modravým voskovým povlakem. Dužnina má rosolovitou konzistenci a sladkou, lehce kyselou chuť. Chuť není trpká. Vůně je příjemná s ovocnými tóny.

Zrání a výnos

Tato odrůda patří do skupiny pozdně zrajících. Plody dozrávají v červnu a červenci. Bobule dozrávají ve vlnách, což umožňuje 2–3 sklizně. Plody pevně drží na větvích a po dozrání neopadávají. Krasnojarská Irga je vysoce výnosná odrůda, která dává až 25–30 kg bobulí na keř.

Výhody a nevýhody

Než si do zahrady nebo na chatu vysadíte oskoruši Krasnojarskou, je užitečné seznámit se se všemi jejími výhodami a zároveň zjistit, zda nemá nějaké závažné nevýhody.

Výhody:

U této odrůdy nebyly zjištěny žádné zvláštní nevýhody. Stojí však za zmínku, že výnosy závisí na kvalitě péče.

Prvky přistání

Oskořice krasnojarská se vysazuje na dobře osvětleném nebo mírně zastíněném místě. Slunečná stanoviště však produkují vyšší výnosy a větší a sladší bobule. Dobré osvětlení navíc zabraňuje tomu, aby keře přerůstaly do vysokých rozměrů.

Vlastnosti přistání:

• Oskoruše se nejlépe daří v hlinitých a písčitohlinitých půdách. Jakákoli úroveň kyselosti je přijatelná; významně neovlivňuje růst a vývoj oskoruše. Hladina podzemní vody by však měla být co nejnižší, protože kořeny oskoruše krasnojarské dorůstají až do délky 2–3 metrů.
• Pozemek se připravuje předem – na jaře nebo na podzim, v závislosti na době výsadby. Plevel se odstraní, půda se zryje do hloubky 10–15 cm a během rytí se přidávají hnojiva – draslík a fosfor (40 g na metr čtvereční).
• Jámy se vykopou dostatečně velké, aby se do nich pohodlně vešel kořenový systém. Do jamek se nalije předem připravená směs zeminy a smíchá se:
  • trávníková půda;
  • shnilý hnůj;
  • síran draselný;
  • fosfát vápna.
• Doporučuje se vysazovat sazenice stupňovitě. Rozestupy mezi sousedními rostlinami jsou 1–2 metry. Přechod mezi kořeny a stonkem se prohloubí o 5–6 cm. Půda se zhutní, vydatně zalije (30 litrů na rostlinu) a zamulčuje rašelinou, humusem a pilinami.

Jak pečovat o oskeruši Krasnojarskou?

Krasnojarská odrůda oskeruše vyžaduje standardní péči. Pravidelná péče je klíčová a důležitá je také rychlá reakce na jakékoli vzniklé problémy. Obecně platí, že odrůda Krasnojarská, stejně jako každá jiná oskeruše, nevyžaduje mnoho času ani úsilí.

Na co si dát pozor při pěstování irgi:

• Zalévání. Zalévání by mělo být mírné a pravidelné. Obzvláště důležité je zalévat keře v období sucha. Zamokření je kontraindikováno a je třeba se vyvarovat nadměrného zalévání, protože to může vést k hnilobě kořenů.
  Četnost zálivky závisí na počasí a zvyšuje se během období sucha. Zvláště důležité je zvlhčování během tvorby a zrání bobulí. Po zálivce se půda kypří, aby se ke kořenům dodával kyslík.
• Vrchní obvaz. Jahody nevyžadují mnoho živin. Jednou ročně můžete keře pohnojit fosforem a draslíkem. Můžete také přidat organickou hmotu – shnilý hnůj, rašelinu nebo kompost – které lze také použít jako mulč.
  Pokud je půda velmi chudá, aplikuje se před kvetením dusík, například nitroammophoska, a během tvorby plodů se aplikují sloučeniny draslíku a fosforu. Draselná hnojiva se aplikují před sklizní.
• Ořezávání. Prořezávání by mělo být mírné a zaměřené na vytvoření krásné koruny. Současně se odstraňují nemocné, odumřelé a zlomené větve. Prořezávání se provádí na jaře nebo na podzim, po sklizni.
  Z několika dlouhých výhonků (asi 1,5 m) zůstanou pouze 2-3. Řezy se ošetří antiseptikem. Je důležité si uvědomit, že nadměrné prořezávání vždy vede ke ztrátě výnosu a může rostlinu oslabit.

Musím to na zimu přikrýt?

Krasnojarská oskoruša je velmi mrazuvzdorná, takže nepotřebuje žádné krytí. Zimní příprava spočívá v prořezávání; v oblastech s extrémně nízkými teplotami můžete kmeny stromů pokrýt silnou vrstvou kompostu.

Choroby a škůdci

Krasnojarská hájovnice má vynikající imunitu, je velmi odolná vůči chorobám a škůdcům a téměř nikdy není napadena. Výjimky nastávají v případech závažného porušení zemědělských postupů, kdy se keře mohou nakazit plísní šedou, tuberkulózou a skvrnitostí listů.

Když se objeví příznaky onemocnění, keře se ošetřují směsí Bordeaux. Lze ji použít i preventivně, čímž se riziko onemocnění sníží prakticky na nulu.

Reprodukce

Velkoplodá odrůda Krasnoyarskaya se množí především zelenými řízky a kořenovými odnožemi. Řízky se odebírají ze silných mladých výhonků, poté se namočí do stimulátoru růstu, zasadí do substrátu bohatého na živiny a přikryjí se plastem.

Aplikace

Bobule krasnojarského třešňového se dají jíst čerstvé, nezpracované. Používají se k výrobě marmelád, pastilek, zavařenin, šťáv a kompotů. Bobule se také suší a mrazí, přičemž zmrazené bobule lze skladovat velmi dlouho a zachovávají si své prospěšné vlastnosti.

Krasnojarská oskoruša je téměř dokonalá odrůda, která vyžaduje minimální péči, ale přesto dokáže prospívat i v těch nejnáročnějších podmínkách a snáší teploty až -50 °C. Tato oskoruša se daří v oblastech, kde by jiné plodiny mrzly nebo vyžadovaly rozsáhlou zimní izolaci.

Často kladené otázky