Angrešt Krasnoslavyansky: vlastnosti, výhody, nevýhody a pravidla pěstování

Angrešt Krasnoslavjanský je mnohými považován za jednu z nejlepších dezertních odrůd. Je ceněn pro vynikající chuť svých fialových bobulí a vysokou mrazuvzdornost. Pojďme se naučit, jak tuto plodnou odrůdu sázet a pěstovat.

odrůda angreštu "Krasnoslavjanský"

Angrešt "Krasnoslavyansky" je sladký, s jemnou a šťavnatou dužinou

Odrůda Krasnoslavyansky je velmi produktivní a nenáročná

Historie vývoje odrůdy

Angrešt Krasnoslavjanský byl vyšlechtěn šlechtiteli z Leningradské experimentální stanice pro ovoce a zeleninu. Nový hybrid byl zapsán do státního registru v roce 1992. Nová odrůda byla doporučena pro pěstování v Centrálním regionu.

Popis keře a bobulí angreštu Krasnoslavyanského

Stručný botanický popis angreštu Krasnoslavyanského:

• Křoví. Středně velká a mírně se rozkládající. Výška: až 1,5 m. Výhonky jsou středně silné, nerovnoměrně zbarvené – u báze hnědé, směrem dolů zelenající. Mají četné trny – silné jehličí rovnoměrně rozložené po celé délce výhonků.
• Listy. Malé, kulaté, tmavě zelené, matné s mírným leskem. Spodní strana je pýřitá.
• Květiny. Středně velká, zvonkovitá. Barva: světle žlutá. Hrozny: jednokvěté a dvoukvěté. Rostlina má samčí i samičí květy.
• Ovoce. Velké, o hmotnosti 6-7 g, po dozrání se zbarví do tmavě červené barvy. Bobule jsou aromatické, sladkokyselé. Degustační hodnocení: 4,9 z 5. Plody jsou kulatého nebo oválného tvaru a hustě pokryté chloupky.

Výhody a nevýhody

Výhody odrůdy Krasnoslavyansky:

Odrůda má málo nevýhod, ale pro mnoho zahradníků se mohou stát vážnou překážkou:

Charakteristiky

Odrůda Krasnoslavjanskij je ceněna nejen pro svou bobulovou chuť, ale také pro své vynikající agronomické vlastnosti. Pojďme se o této raně zrající odrůdě dozvědět více.

Používání

Bobule se konzumují čerstvé a používají se do kompotů, džemů a zavařenin. Zralé bobule jsou vynikající náplní do pečiva a omáčkami k masovým a rybím pokrmům. Bobule Krasnoslavjanské se dají sušit; po usušení jsou velmi podobné rozinkám.

Doba zrání a sklizně

Krasnoslavjanskij je středně zralá odrůda. Zrání je rovnoměrné a bobule jsou zralé ke sklizni koncem července nebo začátkem srpna. Bobule Krasnoslavjanskij mají tendenci po dozrání rychle opadávat, proto by se sklizeň měla provádět okamžitě.

Odrůda plodí raně – první sklizeň začíná již dva roky po výsadbě. Přestože je odrůda malá, Krasnoslavjanskij postupně zvyšuje svůj výnos. Vrcholu produktivity dosahuje v osmi letech věku. Poté výnosy klesají. Pro prodloužení plodnosti se používá omlazující řez.

Produktivita

Plná úroda se sklízí z keřů starších šesti let. Dospělá rostlina dává 6–8 kg bobulí. Z hektaru lze sklidit až 200 centů angreštu.

Trvanlivost a přepravitelnost

Bobule mají tenkou slupku, ale to jim nebrání v bezpečné přepravě. Klíčem k úspěšné přepravě je stohování bobulí v tenkých vrstvách. Plně zralé bobule lze skladovat maximálně dva dny. V chladničce je lze skladovat mnohem déle – až 10 dní.

Pokud je nutná přeprava na dlouhou vzdálenost, plody se sklízejí nezralé – tak lépe vydrží cestu.

Klima a pěstitelské regiony

Tato odrůda, která se vyznačuje dobrou zimní odolností a odolností vůči suchu, stejně jako odolností vůči teplotním výkyvům, se dobře přizpůsobuje klimatu většiny regionů Ruska. Krasnoslavyansky dobře roste a plodí v centrálním, centrálním, centrálním Černozemním a severozápadním regionu.

Odolnost vůči chorobám a škůdcům

Tato odrůda je poměrně odolná vůči běžným chorobám bobulovin, včetně jejich hlavní metly, padlí. Má také dobrou odolnost vůči antraknóze a bílé skvrnitosti. Je náchylná k škůdcům běžným pro angrešt, jako je angreštový molice, mšice angreštová a mšice angreštová.

Standardní preventivní opatření pomáhají v boji proti chorobám a škůdcům: odstraňování spadaného listí, prořezávání keře, kypření půdy a udržování normální vlhkosti půdy.

Odolnost vůči suchu a zimní mrazuvzdornost

Odrůda dobře snáší sucho, za předpokladu, že je jarně zavlažována pro doplnění vláhy. Jakákoli plodina snese dlouhodobé sucho s následky pro sklizeň, ale angrešt Krasnoslavjanský snadno snáší krátkodobé sucho. Maximální mráz, který tato odrůda snese bez krytí, je -37 °C.

Podmínky pěstování

Požadavky angreštu Krasnoslavyanského na světlo, půdu a místo výsadby:

• Angreštu se daří prakticky v jakékoli půdě. Vysoké výnosy však produkuje pouze v úrodných, dobře pohnojených půdách. Výjimkou jsou kyselé, silně podzolované půdy – ty jsou pro angrešt nevhodné. Kyselé půdy se vápní ve dvou fázích – před a po výsadbě.
• Vyberte si místo s dobrým osvětlením. Částečný stín je přijatelný, ale zastíněná místa nejsou pro angrešt vhodná. Ve stínu výhonky rostou vzhůru, ztenčují se a bobule se zmenšují.
• Místo by mělo být bez průvanu. Angrešt se nejlépe sází na svahy, vyvýšené a rovinaté oblasti. Nížiny jsou nevhodné.
• Je lepší sázet keře poblíž plotů.
• Hladina podzemní vody by měla být alespoň 1,5 metru. Nadměrná vlhkost půdy způsobuje zamrzání výhonků. Vysoká hladina podzemní vody vede k odumření kořenového systému a celé rostliny.

Prvky přistání

Angrešt Krasnoslavyansky se vysazuje standardními technikami pro tuto plodinu. Hlavní je zvážit velikost keřů a požadavky na půdu.

Datum a místo přistání

Angrešt Krasnoslavjanský lze vysazovat na jaře nebo na podzim. Nejlepší doba pro výsadbu této odrůdy se však považuje za začátek podzimu – sazenice lze vysazovat od září do poloviny října. Pozdější výsadba se nedoporučuje, protože sazenice nemusí mít čas zakořenit před nástupem mrazů.

Vzdálenost mezi keři angreštu a stromy by měla být alespoň 3 m. Nedoporučuje se sázet angrešt v blízkosti peckovin, protože to negativně ovlivní výnos.

Příprava staveniště

Místo pro výsadbu si připravte předem. Pokud se angrešt vysazuje na podzim, pohnojte ho nejpozději 1,5–2 měsíce předem. Jarní výsadba je jednodušší – veškerá hnojiva se aplikují na podzim. Pro vytvoření příznivých podmínek pro sazenice je třeba řádně připravit jámu a místo.

Postup přípravy místa a výsadbové jámy:

1. Rozložte kompost po ploše – přibližně 10 kg na 1 m².
2. Vykopejte oblast do hloubky lopaty.
3. Připravte si zeminovou směs, kterou budete jámu vyplňovat. Zeminová směs by měla obsahovat:
   • úrodná vrstva půdy vykopaná při kopání jámy (10-15 cm);
   • kbelík rašeliny;
   • 2 kbelíky humusu;
   • 200 g superfosfátu;
   • 250 g dřevěného popela.
4. Vykopejte jámy pro sazenice. Jámy by měly být hluboké 50–60 cm a široké 45 cm. Na dno umístěte drenážní vrstvu – kameny, drcený kámen atd.
5. Naplňte jámu zeminou a zalijte ji dvěma kbelíky vody. Nyní počkejte, až začnete sázet.

Při kopání jam pro angrešt mějte na paměti, že tato odrůda vytváří středně velké keře. Optimální vzdálenost mezi keři je 2 m.

Výběr sazenic

Sadbový materiál nakupujte ve specializovaných školekách nebo v jejich prodejnách. Známky vhodné sazenice:

• Věk – 1–2 roky.
• Uzavřený kořenový systém je vhodnější než otevřený. Sazenice s uzavřeným kořenovým systémem lépe snášejí přesazování a rychleji se uchytí.
• Počet výhonků: 2-3. Výška: až 45 cm. Na výhonech by neměly být žádné listy.
• Kůra je rovná, hladká, bez známek mechanického poškození nebo chorob.
• Sazenice by měla mít tři kosterní kořeny. Délka oddenku je 15 cm.

Snažte se udržovat kořeny sazenic co nejméně vystavené vzduchu; pokud vyschnou, negativně to ovlivní zdraví rostliny.

Postup výsadby krok za krokem

Postup výsadby sazenic angreštu:

• Sazenici namočte hodinu před výsadbou do vody. Těsně před výsadbou ponořte kořeny do hnojivo-hlinité kaše.
• Odřízněte všechny poškozené a slabé větve ze sazenice. Při sázení každou sazenici prořezejte na 4–5 pupenů.
• Na zeminovou směs nasypanou do jámy nahrňte hromádku zeminy – na ni umístíte kořeny sazenice.
• Sazenici umístěte do jámy. Umístěte ji mírně šikmo. Roztáhněte její kořeny. Při sázení zahrabejte kořenový krček 5–7 cm hluboko. Pokud je půda lehká, zahrabejte ji ještě hlouběji – 8–10 cm.
• Kořeny zakryjte zeminou a občas se sazenicí protřepejte, aby se vyplnily dutiny. Půdu uduste.
• Sazenice zalijte 15–20 litry vody na každou.
• Zamulčujte kmen stromu pilinami, slámou, rašelinou nebo humusem.

Pokyny pro péči

Krása každého angreštu spočívá v tom, že nevyžaduje mnoho pozornosti. Tato nenáročná plodina vyžaduje minimální péči. Klíčem je včasnost přijatých opatření; je jich sice málo, ale každé z nich je důležité jak pro výnos, tak pro zdraví rostliny.

Přečtěte si více o Jak se starat o angrešt na podzim po sklizni.

Podpora

Bez opory se větve angreštu ohýbají až k zemi, což vytváří nepohodlí a negativně ovlivňuje kvalitu bobulí. Abyste větve udrželi nad zemí, instalujte speciální podpěry – k dostání v zahradnických obchodech. Případně si můžete vyrobit vlastní podpěry – z plastových nebo kovových trubek, dřevěných bloků nebo jiného vhodného materiálu.

Výhody použití podpěr na keřích angreštu:

• rostlina se stává kompaktnější a úhlednější;
• zabraňuje poléhání větví;
• větve se nelámou pod tíhou sněhu ani ve větru;
• bobule se od půdy nezašpiní;
• Péče je zjednodušená – pletí, kypření, zalévání.

Vrchní obvaz

Angrešt je třeba hnojit každoročně – nutriční hodnota půdy přímo ovlivňuje jejich výnos. Harmonogram hnojení:

• Brzy na jaře se kolem kmenového kruhu stromu rozptýlí síran draselný – 15 g na 1 m².
• Po sklizni bobulí zalijte keř směsí živin. Jeden kbelík stačí na 1 metr čtvereční. Směs se skládá z:
  • 10 g močoviny;
  • 8 g síranu draselného;
  • 20 g superfosfátu;
  • 10 litrů divizny (roztok 1:10) nebo ptačího trusu (1:20).

Místo směsi živin můžete použít běžné komplexní hnojivo. Hnojení začíná 2-3 roky po výsadbě.

Prořezávání keřů

Angrešt Krasnoslavjanský se nejlépe hodí pro klasické tvarování keřů. Zde jsou pokyny a zásady prořezávání:

• V prvním roce života se každý výhonek zastřihne o třetinu a zůstane 4-5 pupenů.
• Po výběru 3–4 nejsilnějších bazálních výhonků odřízněte všechny ostatní. Odstraňte také všechny větve rostoucí dovnitř nebo k zemi.
• Ve druhém roce se výhonky běžného roku opět prořezávají o třetinu, čímž zůstane 6–8 silných bazálních výhonků.
• Do třetího roku by měl mít keř 10–18 větví různého stáří. Keř se prořezává stejným způsobem jako v předchozím roce.
• Do 5. až 7. roku má keř 16–20 větví. Je čas na prořezávání. Všechny větve starší 5–6 let se prořezávají – snadno se rozeznají podle barvy, která je tmavší než ostatní. Zbývající techniky prořezávání se opakují.

Angrešt se doporučuje prořezávat na podzim. Na jaře by se měl prořez provádět brzy, než se otevřou pupeny. To může vést k tomu, že rostlina bude po prořezání vystavena následným mrazům, které mohou způsobit poškození.

Prořezávání se provádí každoročně. Pokud se angrešt neprořezává, bobule budou malé.

Vzrostlé keře podléhají omlazovacímu řezu: odstraní se dvě třetiny výhonků, které se zkrátí až ke kořenům. Ponechají se pouze nejsilnější větve. Všechny větve lze odstranit a ponechat pařez o délce 15 cm. Správně prořezaný angrešt může prodloužit dobu plodnosti až na 15 let.

Zalévání

Angrešt je plodina odolná vůči suchu, ale existují období, kdy nezbytně potřebuje vláhu. Zálivkový plán:

• tvorba mladých výhonků – od 2. dekády května do 1. dekády června;
• tvorba a zrání plodů – 2. a 3. dekáda června;
• předzimní zálivka – od 3. dekády září do 2. dekády října.

Pokud je podzim deštivý, lze předzimní zálivku vynechat. Množství zálivky se určuje podle stáří keře. Každý keř potřebuje 2–6 kbelíků vody. Hloubka zálivky by měla být 35–40 cm a během doplňovací zálivky 60–70 cm.

Nejlepší metodou zavlažování je kapková závlaha. Alternativně můžete použít závlahovou metodu, kdy vykopete mělké příkopy 40 cm od větví keře. Příkopy jsou hluboké 10–15 cm. Poté, co se půda vsákne, se kmeny stromů zamulčují. Více o zásadách mulčování půdy si můžete přečíst zde. zde.

Reprodukce

Odrůdu Krasnoslavyansky lze množit některou z následujících metod:

• Vrstvením. Angrešt se může množit horizontálním, obloukovým nebo vertikálním vrstvením. Pro vrstvení se používají jednoleté nebo dvouleté výhonky. Pro podporu vývoje pupenů se vrcholy zaštipují.
• Větve. Tato metoda se používá při množení keřů starších pěti let. Vybere se silná větev a oddělí se spolu s některými kořeny.
• Dělením keře. Tato metoda se používá hlavně u keřů starších 10 let. Keř se vykope a rozdělí na části.
• Řízky. Tato metoda umožňuje získat velké množství sadbovacího materiálu. Dřevnaté řízky se získávají z výhonků rostoucích od báze. Řízky se odebírají z keřů ne starších 10 let.

Příprava na zimu

Odrůda Krasnoslavjanskij je mrazuvzdorná a dobře snáší tuhé zimy. To však neznamená, že rostlina nepotřebuje zazimování. Zde je návod:

• Sbírejte a spalujte spadané listí.
• Nepoužívejte spadané listí jako mulč, protože se v něm mohou ukrývat přezimující škůdci.
• Keř postříkejte 1% roztokem Bordeauxské směsi. Půdu zalijte roztokem manganistanu draselného (1,5 g manganistanu draselného na 10 litrů).
• Odstraňte všechny suché, zlomené a poškozené větve.
• Do půdy přidejte hnojivo a zryjte ji do hloubky 10 cm.
• Posypte kmenový kruh stromu rašelinou – vrstvou 10-15 cm.
• Pokud je zima sněhová, zakryjte keře sněhem. Pokud sníh není, zakryjte je agrospanem, spunbondem nebo jiným krycím materiálem.

Kontrola škůdců a chorob

Odrůda Krasnoslavjanskij má relativně vysokou imunitu, ale za nepříznivých podmínek a bez preventivních opatření může být tento angrešt napaden běžnými chorobami bobulovin. Nejnebezpečnější choroby pro odrůdu Krasnoslavjanskij jsou uvedeny v tabulce 1 a nejnebezpečnější škůdci v tabulce 2.

Tabulka 1

Tabulka 2

Sklizeň a skladování

Sklizeň začíná koncem července. Bobule se pro skladování nebo přepravu ukládají do dřevěných nebo plastových nádob. Pokud se angrešt přepravuje na dlouhé vzdálenosti, sklízí se nezralý a skladuje se v nádobách o objemu do 5 litrů. Zralý angrešt se skladuje v nádobách o objemu do 2 litrů.

Angrešt se skladuje v chladničce. Lze jej zmrazit nebo sušit. Při teplotách mezi 1 a 4 °C a 85% vlhkosti lze skladovat až 4 dny. Nezralé plody lze skladovat déle – až 8 dní.

Mrazí se pouze čerstvý angrešt. Mražené ovoce má trvanlivost 3–5 měsíců. Bobule se suší v sušárnách. Sušený angrešt je velmi podobný rozinkám. Sušené ovoce lze skladovat až 2 měsíce při teplotách 0 až 1 °C a při nižších teplotách se trvanlivost může prodloužit až na šest měsíců.

Ptáci milují angrešt Krasnoslavjanský, proto keř krátce před zráním zakryjte sítí. Jen se ujistěte, že se síť nedotýká větví.

Recenze angreštu Krasnoslavyansky

Odrůda Krasnoslavjanskij je z dobrého důvodu považována za jednu z nejlepších – je lahodná a výborně se z ní dělá marináda. Tento angrešt je vhodný pro komerční pěstování a jeho pěstební techniky zvládne i začátečník.

Často kladené otázky